Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

odrudy-cervenych
Logo - Sauvignon

Sauvignon

Sauvignon patří do tzv. velké trojky bílých vín společně s odrůdami Chardonnay a Ryzlink rýnský. Pravděpodobně pochází z francouzského regionu Bordeaux nebo z oblastí na Loiře.

Ovocnost
Tělo
Taniny
Kyseliny
Logo - Sauvignon

Barva vína této odrůdy je zelenožlutá.

Vůně vína je primární. U mladých vín z méně příznivých ročníků to je kopřiva, travnatost až papriková nezralost. U vín z dobře vyzrálých hroznů jsou vůně černorybízové, angreštové a směs citronů s kiwi.

Chuť vína je plná a při láhvové zralosti velmi plná, mnohdy s minerální příchutí. Vjem trvá dlouho.

Víno a jídlo Aromaticky výrazná a suchá vína Sauvignonu jsou vhodná jako vína aperitivní nebo ke studeným předkrmům. Hodí se i ke chřestu a ke kozím sýrům. Plnější a zralá vína ke kořeněným jídlům, k těstovinám s gorgonzolou nebo rybí omáčkou, k vařené šunce, k bílým masům se smetanovými omáčkami.

Snoubení vína a jídla »

Těstoviny s cuketou, hráškem a jogurtem

Pokrm sám o sobě je lehký, a proto i k tomuto jídlu budeme volit lehčí víno, a to především bílé. Doporučil bych zde vína z ročníku 2014, která mají nižší obsah alkoholu, jsou svěží s příjemnou kyselinkou. K zelenině se ideálně snoubí odrůdy jako Müller Thurgau, Sylvánské zelené nebo Sauvignon. K tomuto lehkému jídlu doporučuji spíše suché kabinety a zkusit můžete ty z české kotliny, především pak z okolí Mělníka, Litoměřic nebo Velkých Žernosek. Sauvignon bych doporučil ze Znojemské podoblasti a to v kvalitě VOC.

Křupavé prstíky s kozím sýrem a mátou

U tohoto pokrmu bude dominovat chuť kozího sýru a máty, a podle toho je také nutné vybírat víno. Doporučuji bílá vína především odrůd Pálava a Sauvignon, ideálně ze Znojemské vinařské podoblasti, kde se jim velmi dobře daří. Volil bych spíše vína suchá, maximálně vína polosuchá se svěží kyselinkou, nejlépe z ročníků 2013 a 2014. U Pálavy sáhněte po kabinetu nebo pozdním sběru, u Sauvignonu taktéž s doplněním o vína v kvalitě VOC.

Sýrové krůtí miniřízečky

Protože k světlému masu patří převážně bílá vína, neuděláme v tomto případě žádnou chybu, když se budeme v tomto případě tohoto jednoduchého pravidla držet. Dále je potřeba při výběru vína pracovat i s ingrediencemi, které se do pokrmu dávají. Kořenitá a pikantní jídla si vyžadují výraznější a plnější vína. V tomto případě může být víno se zbytkovým cukrem a nezapomeňte ho řádně v letní dny vychladit. Budeme tedy určitě volit bílé polosuché nebo polosladké víno v kvalitě min. pozdní sběr, ale lépe výběr z hroznů. Ideální v tomto případě bude odrůda Aurelius ze Slovácké podoblasti. Kdo nemá rád sladší vína, může v tomto případě volit mladý svěží a suchý Sauvignon ze Znojemské podoblasti v kvalitě VOC.

Hovězí carpaccio s nakládanými citrony a kapary

Tradičně bych k hovězímu carpacciu volil vyzrálé červené, ale v kombinaci s kapary a citrony bych v tomto případě spíše sáhl po lehkém mladém červeném nebo suchém plném bílém vínu. Z letošních mladých červených vín bych vybral spíše lehčí, svěží, klidně to může být mladé Svatomartinské víno z odrůd Modrý Portugal či Svatovavřinecké z Velkopavlovické podoblasti. Z bílých vín vybírejte suché plnější víno z ročníků 2013 nebo 2012 odrůdy Sauvignon nejlépe ze Znojemské podoblasti v kvalitě pozdní sběr nebo VOC.

Crumble s jahodami a nektarinkami

Všeobecně k sladším desertům bych doporučoval moravské či české víno s příjemným zbytkem cukru. Pro vzájemné snoubení tohoto pokrmu bych volil vína v kvalitě pozdní sběr, výběr z hroznů nebo výběr z bobulí a to polosladká. Ideální jsou odrůdy Sauvignon nebo Hibernal ze Slovácké podoblasti a z ročníků bych volil raději tyto 2015 či 2014. Určitě k tomuto dezertu vyzkoušejte i vychlazené šumivé víno s označením demi sec, či loňské růžové polosladké Frizzante ze Svatovavřinecké odrůdy.

Kapsy se špenátem a fetou

K tomuto zelenino-sýrovému pokrmu budeme volit lehčí až středně plné víno a to především bílé. Klidně bych doporučil vína z ročníku 2015, která mají nižší obsah alkoholu, jsou svěží, ovocná a s příjemnou kyselinkou. Ke špenátu se ideálně snoubí odrůdy jako Müller Thurgau, Sylvánské zelené a k feta sýru pak Sauvignon nebo Veltlínské zelené. Protože jídlo je lehkého typu doporučují spíše suchá jakostní vína nebo kabinety. Müller Thurgau z české kotliny především pak z okolí Mělníka, Litoměřic nebo Velkých Žernosek, Sylvánské zelené z okolí Valtic. Veltlínské zelené a Sauvignon bych doporučil ze Znojemské podoblasti a to v kvalitě pozdní sběr či VOC.

další informace »

Sauvignon je typickou odrůdou pro Znojemsko nebo Mikulovsko. Vzhledem ke své náročnosti se u nás pěstuje výhradně na Moravě.

Nové genetické poznatky ukazují na to, že vznikl asi ze samovolného křížení mezi odrůdami Chenin blanc x Tramín. Francouzský název je Sauvignon blanc nebo Sauvignon jaune a je nutné ho dobře odlišovat od méněcenné odrůdy s velkým hroznem Sauvignon vert čili Sauvignonasse. Tu a tam se ještě vyskytuje mutace šedá Sauvignon gris s vyšší cukernatostí a s méně pronikavým aromatem a mutace růžová Sauvignon rosé. Německé synonymum je Muskat-Sylvaner a někdy v Rakousku užívané Feigentraube, které se kdysi užívalo i u nás – Fíkový hrozen. K nám se odrůda dostala v 16. století s Habány neboli novokřtěnci, kteří v historii našeho vinařství zaujímají významné místo. Do české Státní odrůdové knihy byl Sauvignon zapsán v roce 1952. U nás se odrůda pěstuje na 5 % z celkové plochy vinic.

Když byl francouzský král Jindřich IV. Navarrský (1553–1610) kojencem, tišil pláč dítěte jeho dědeček tím, že mu potíral rty rozetřeným česnekem a máčel mu je vínem Sauvignonu. V dospělosti se stal král velkým vyznavačem francouzských vín, jmenovitě Sauvignonu.

Odrůda má bujný růst, hustě olistěné letorosty s četnými zálistky a menší, světle zelený, na okrajích zvlněný list. Hrozny jsou malé, válcovité, hustě osazené menšími, zelenožlutými bobulemi s tlustší slupkou a výrazně aromatickou dužninou. Zrání hroznů je středně pozdní až pozdní. Mrazuodolnost i odolnost vůči houbovým chorobám jsou nižší, plíseň šedá napadá bobule i třapinu často.

Sauvignon vyžaduje velmi dobré svahové polohy s chudšími, nejlépe štěrkovitými půdami. Na úrodných půdách roste příliš bujně. Vyšší půdní a vzdušná vlhkost ovlivňuje příznivě vznik aromatických látek.

V závislosti na ročníku, na stanovišti, na době sběru a na technologii tvorby vína se vyvíjejí různé typy vína. V méně příznivých ročnících, v severnějších oblastech a při vyšší vlhkosti vznikají hluchavkové, kopřivové, paprikové tóny ve vůni i chuti. Při vyšším slunečním svitu a lepší vyzrálosti hroznů se začínají objevovat ovocné tóny. Napřed černorybízové, angreštové, kiwi se zábleskem citronu, pak u měkčích a kulatějších vín broskve, nektarinky a meloun. U sladkých výběrů meruňka, pomeranč, ananas i marcipán. Ze zámoří tropické ovoce.

Z vyšších sklizní a horších ročníků mohou být vína Sauvignonu lehká a tvrdá, ale většinou se setkáváme s víny plnými, často i s minerální příchutí, hlavně na půdách křemičitých nebo s víny tělnatějšími na půdách hlinitých či s filigránskou stavbou a bohatou hrou vůní z půd vápenitých. Intenzita aromatických látek, kterou vnímáme v mladých vínech současně se svěžestí mladého vína, je pro mnohé milovníky Sauvignonu velmi svůdná. Zráním Sauvignonu na láhvi se většinou ony mladistvé tóny ztrácejí a ve víně se rozvíjí hlavně lahvová zralost, s níž narůstá i vyšší barevný tón vína a jeho plnost.