Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

odrudy-bilych
Logo - Rulandské modré

Rulandské modré

Říká se, že se k nám Rulandské modré neboli Pinot Noir dostalo už ve 14. století za doby vlády Karla IV. Pravost této informace se ale nikdy nepodařilo prokázat.

Ovocnost
Tělo
Taniny
Kyseliny
Logo - Rulandské modré

Barva vína je obvykle světle rubínová, u starších nazrálejších vín se pak objevují cihlové odlesky.

Vůně vína je velmi elegantní, příjemná, ovocitá, s tóny připomínající lesní ovoce, jako jsou ostružiny, maliny a jahody. Také se často objevují tóny peckového ovoce. U starších vyzrálejších vín najdeme také tóny kůže, kouře nebo také sušených švestek a povidel.

Chuť vína je opět elegantní, bohatá, ale zároveň jemná. U mladých vín se objevuje pikantní kyselinka, která se stářím zjemní.

Víno a jídlo Rulandy jsou úžasná vína, která se skvěle hodí takřka ke každému pokrmu. Vyzkoušejte je především s pečeným masem a k pernaté zvěřině. Vynikající je také v kombinaci s jehněčím nebo skopovým. Ovšem pokud chcete k vínu jen tak něco přikusovat, vyzkoušejte širokou škálu sýrů s ušlechtilou bílou plísní nebo také polotvrdé sýry.

Pinoty jsou ovšem sama o sobě tak elegantní vína, že k nim nemusíte přikusovat nic. Jsou to vína, která si vychutnáte s přáteli, ale říká se, že jsou to také úžasná meditativní vína.

Snoubení vína a jídla »

Jahodovo-ricottový dort

V žádném případě neuděláte chybu, když k sladším pokrmům budete podávat vína s vyšším zbytkovým cukrem. V tomto případě bych spíše vybíral vína v přívlastku výběr z hroznů, výběr z bobulí, či ledová nebo slámová vína. Z bílých odrůd bych volil výraznější aromatické odrůdy jako Hibernal, Tramín červený nebo Irsai Oliver z Mikulovské podoblasti. V tomto případě bych se nebál vyzkoušet i polosladké nebo sladké růžové víno a určitě bych vyzkoušel méně známou odrůdu Sevar nebo tradiční Rulandské modré. Ročníky vína bych volil spíše mladší, kde se bude příjemně snoubit lehkost dezertu s hravostí mladého vína.

další informace »

Rulandské modré se dříve pěstovalo až na 90 % plochy našich vinic, což je ve srovnání s dnešními 4 % opravdu kontrast. Této odrůdě se v Čechách velmi dobře daří kromě Mělnicka také na Litoměřicku. Na Moravě pak především na Velkopavlovicku, Slovácku, v okolí Bzence nebo Mutěnic.

U nás původně Roučí modré. Francouzský název Pinot je odvozen od slova Pin = šiška, protože jeho malé, bobulemi nahloučené hrozníčky připomínaly šišky jehličnanů.

V genotypu odrůdy jsou zakódovány rodiče samovolně v přírodě vzniklé odrůdy z křížení Mlynářka (Pinot meunier) x Tramín. Pinot dal císař Karel IV. dovézt do Čech z Francie. Traduje se, že první sazenice věnoval nákladníkům hor viničních na Mělníku za pomoc při potírání lapků na řece Labi. Jeden z mělnických měšťanů povolal vinaře i s rodinami z Burgundska, aby zavedli pěstování Pinotu na Mělníku tak, jak se pěstoval v Burgundsku. Na jedné z mělnických vinic byl do kamene opěrné terasy vysekán nápis Chambertin 1348, odkud byla réva dovezena.

Pinot noir má středně velké, tmavě zelené, mírně třílaločné listy, středně husté olistění. Hrozny jsou malé, válcovité, husté. Bobule malé, kulaté, modré, s tenkou slupkou, která snadno podléhá hnilobě, a proto se šlechtitelé snaží vyhledávat klony s méně hustými hrozny. Dužina je řídká s kořenitou chutí. Réví vyzrává dobře a mrazuodolnost je dobrá, odolnost proti houbovým chorobám střední. Plodnost je pravidelná a dobrá. Vyžaduje nejlepší polohy, na hlinité půdě dává vína plná a tmavších barev, na štěrkovité vína světlejší, ale s velmi jemnými vůněmi.

Vína odrůdy Pinot noir mají mnoho variant podle světových oblastí, kde se tato odrůda pěstuje, ale i podle toho, jak s nimi vinař zachází. Většinou jsou rubínové barvy s nazlátlým okrajem v místě, kde se povrch vína stýká se stěnou sklenky. Vůně mladých vín připomíná ostružiny, jahody, z dobře vyzrálých hroznů spíše černé třešně. Ve vyzrálých vínech se objevuje vůně kůže, kouř hořícího dřeva, vůně tlejícího listí, sušených švestek, povidel. Chuť dobře vyškolených vín je velmi přitažlivá pro nízký obsah kyselin, velmi jemné třísloviny, hebkost klouzání po jazyku, ohromující plnost, která se zráním zvyšuje. Vína se velmi dobře hodí pro dlouhodobé skladování.

Z odrůdy Pinot noir se ale nedělají jen červená vína. V některých oblastech jsou oblíbena vína růžová buď jen z Pinot noir, nebo ve směsi s Rulandským šedým (Badisch Rotgold). Slupka bobulí obsahuje málo červeného barviva, a proto se lisováním celých hroznů snadno docílí bezbarvé klarety, které jsou součástí základu směsi vín pro výrobu šumivých vín Champagne. Základ obsahuje obvykle vína ze dvou až tří ročníků odrůd Chardonnay, která dodávají směsi jemnost a delikátnost, Pinot noir, který vytváří mohutnost a bohatost dojmu, a víno odrůdy Pinot meunier (Mlynářka), které podporuje rychlejší stárnutí směsi, dráždí chuťové pohárky ušlechtilou kyselinou a Pinot noir obohacuje konečný dojem.

Červená vína Pinot noir se podávají v širokých „břichatých“ pohárech a platí pro ně pravidlo, čím starší víno, tím objemnější pohár, který se plní jen do pětiny až čtvrtiny celkového objemu, aby se široká hladina vína mohla dobře provzdušnit. Taková vína lze podávat bez pokrmů, k tichému obdivu jejich vůní a stavby a k meditování s přáteli. Při stolování se předkládají k pečeným masům, k pernaté zvěři, k nadívané drůbeži a doporučují se k pokrmům z hub a k mnoha druhům sýrů.

Základní charakteristika jakostního vína

Bledě rubínová až cihlově červená barva se zlatavým okrajem kolem stěn poháru. Aromatické látky jsou v mládí nejpodobnější vůním jahod, ostružin, červených třešní a později se projevují jako švestková povidla, kůže, kouř či tlející listí. Kyseliny jsou jemné, stejně tak i méně zastoupené třísloviny.

Nejpěstovanější odrůdy v ČR