Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

odrudy-bilych
Logo - Cabernet Sauvignon

Cabernet Sauvignon

Cabernet Sauvignon se řadí mezi čtyři celosvětově nejoblíbenější modré odrůdy.

Ovocnost
Tělo
Taniny
Kyseliny
Logo - Cabernet Sauvignon

Barva vína této odrůdy je černofialová.

Vůně vína má tóny černého rybízu a lesního ovoce. U vín z dobrého ročníku najdeme také náznaky hořké čokolády nebo tabáku.

Chuť vína bývá mohutná, plná, bohatá a strukturovaná s příjemnými tříslovinami a kyselinkami.

Víno a jídlo Vína z Cabernetu skvěle doplní masité pokrmy, obzvláště bifteky a steaky. Skvělé jsou v kombinaci s jelením hřbetem nebo dančími medailonky.

Vína z Cabernetu vyzrávají poměrně pomalu a s věkem se jejich kvalita zvyšuje. Proto jsou vhodné pro dlouhodobou archivaci.

Snoubení vína a jídla »

Pošírovaný losos a okurkový salátek s jogurtem

Rychlá příprava jídla si žádá rychlou a jednoznačnou volbu - růžové víno. Volba odrůdy je však již trochu složitější, nicméně Cabernet Sauvignon nebo Merlot pro svůj výraznější aromatický projev jen podtrhnou tuto kombinaci. Růžová vína by měla být suchá maximálně polosuchá, pokud obsahují vyšší kyselinky. Pokud vyberete vína se smetanovo-jogurtovými tóny a kořenitostí ve vůni i chuti, vyladíte tento recept k dokonalosti. Takové Merloty hledejte na Znojemsku a Cabernety na Velkopavlovicku.

Kuřecí řízky s bazalkou

Ke kořeněným a ostřejším jídlům podáváme spíše sušší, zralejší a výraznější vína, v tomto případě bych doporučil vína červená. Rulandské modré například z české kotliny, kde dosahuje výborné kvality, nebo Frankovka, Svatovavřinecké či Cabernet Sauvignon z Velkopavlovické podoblasti v okolí Velkých Bílovic nebo Čejkovic budou skvělou volbou. Ročníky bych volil spíše starší, například 2011 nebo 2009, které co do kvality patří k tomu nejlepšímu za posledních několik let.

Kančí paštika s kachními játry

S blížícím se podzimem se objeví i nabídka masa se zvěřiny a paštika je výborný nápad, jak tento druh masa zpracovat. Paštiku doporučuji podávat jako předkrm. Určitě nic nepokazíte, pokud budete jídlo kombinovat se svěžím rosé nebo mladým kořenitým červeným vínem. Rosé doporučuji suché nebo s lehkým zbytkem cukru, tedy polosuché. Z odrůd bych doporučil Cabernet Sauvignon nebo Merlot v kvalitě jakostní až pozdní sběr, které svou ovocností a svěžestí příjemně doplní chuť zvěřinové či játrové paštiky. Z červených vín bych doporučil moravskou odrůdu Fratavu nebo rakouskou odrůdu Blauburger. Tyto odrůdy jsou příjemně ovocné, takže zvýrazní chuť paštiky a díky jemné struktuře je lze pít již jako mladé, tedy ročníky jako 2014 nebo 2013 budou určitě dobrou volbou. Pokud budete vybírat k pokrmu červené víno, určitě bych doporučil velkopavlovickou podoblast. Můj tajný tip je vyzkoušet červené ze slovácké podoblasti, budete příjemně překvapeni, uvidíte.

Jelení kýta na smetaně

Zvěřinu a pokrmy z ní můžete ochutnat na zvěřinových hodech, nebo si udělat něco dobrého doma. Pokud si doma vyzkoušíte jelení kýtu na smetaně a rozhodujete se, jaké dobré moravské či české víno si vybrat, dám vám několik rad. K tomuto pokrmu bych vybral jemné červené víno nejlépe z odrůdy Rulandské modré pozdní sběr nebo výběr z hroznů. Víno by mělo být vyzrálé, s vyšším alkoholem, staršího ročníku, doporučuji roky 2013, 2011 nebo 2009. Z dalších odrůd bych doporučil lehce kořenitý Cabernet Sauvignon. Opět by to mělo být vyzrálé, jemné až sametové červené víno, které leželo i několik let v sudech. Takové víno jelení kýtu na smetaně velmi vhodně doplní. Rulandské modré můžete vyzkoušet buď z Mělnické či Litoměřické podoblasti, nebo z Mikulovské podoblasti v kvalitě VOC. Cabernet Sauvignon doporučuji z Velkopavlovické nebo Slovácké podoblasti.

Grilovaná makrela s estragonem, pečenými citrony & bruschettou

Ke grilovaným pokrmům bych volil růžové víno. Z odrůd pak můžete zvolit např. výraznější a kořenitý Cabernet Sauvignon nebo Merlot pro svůj jemnější aromatický projev. Růžová vína vybírejte spíše mladší, tedy ročníky 2015 nebo 2014. Vína doporučuji spíše suchá maximálně polosuchá, pokud obsahuje vyšší kyselinky. Výborná růžová vína z odrůdy Cabernet Sauvignon umí vinaři ze Znojemské podoblasti a růžový Merlot zase vinaři ze Slovácké podoblasti.

Brazilský rybí špíz s melounovou salsou

Poměrně exotický recept, který si už dnes běžně můžeme připravit doma, si vyžaduje díky použitým surovinám a především koření – chilli, zázvor, limety – plnější, výraznější a kořenitější bílé víno, případně víno růžové, ovšem ne příliš sladké. Zajímavou kombinaci může vytvořit Pálava, která by díky svému aromatickému projevu a kořenitosti, měla skvěle ladit jak s rybami, tak s melounem a mangem v salse. Ovšem je nutné, aby to bylo víno suché, maximálně polosuché, ideálně z ročníku 2014 nebo 2015. Rozhodně zkuste růžový Cabernet Sauvignon, který je z našich růžových vín trochu výraznější. Vytvoří nejen velmi pěknou chuťovou harmonii, ale také kombinaci oku lahodící, tedy krásně barevnou.

Pstruh lososovitý s nádivkou & tzatziki

Rychlá a jednoduchá příprava jídla si žádá rychlou a jednoznačnou volbu, a to růžové víno. Volba odrůdy je však již trochu komplikovanější, nicméně suché maximálně polosuché růžové odrůd Cabernet Sauvignon nebo Merlot svým výraznějším aromatickým projevem jen umocní tuto kombinaci. Vybíral bych určitě mladší víno, klidně už z roku 2016 nebo 2015. Charakter vína by měl být tradiční, tedy smetanovojogurtový tón, hravý a kořenitý ve vůni i chuti. Cabernet Sauvignon rosé zkuste ze znojemské vinařské podoblasti nebo růžový Merlot popř. cuvée z těchto odrůd z VOC Modré Hory.

další informace »

Protože se jedná o později dozrávající odrůdu u nás se pěstuje výhradně na Moravě, hlavně ve Velkopavlovické vinařské podoblasti v okolí Hustopečí a na Mutěnicku.

O Cabernetu se říká, že vytlačuje ostatní modré odrůdy z vinohradů. Není to jen kvůli jeho přizpůsobivosti, ale také díky charakteru vín, které se z této odrůdy vyrábí, a za která jsou milovníci vína ochotni zaplatit vysoké částky.

Cabernet Sauvignon pochází z Francie patrně z regionu Bordeaux. Ve větší míře se začal pěstovat až v průběhu 18. století a v druhé polovině 20. století se rozšířil do celého vinařského světa. Do české Státní odrůdové knihy byl Cabernet Sauvignon zapsán v roce 1980. Původní cabernetovou odrůdou byl Cabernet Franc, který je blízce příbuzný s lesní révou. Přirozeným opylením odrůdou Sauvignon vznikla v současné době módní modrá odrůda Cabernet Sauvignon. Cabernet Franc byl neprávem zatlačen do pozadí.

Vína odrůdy Cabernet Sauvignon obsahují sice více taninů, jsou tmavší a tělnatější, ale vína původního Cabernet Franc mají jemnější texturu, někdy i přitažlivější vůni a dovedou ve směsi s Cabernet Sauvignon mírnit jeho divokost.

Cabernet Sauvignon je s cca 140 000 ha celosvětových výsadeb na 7. místě mezi nejrozšířenějšími odrůdami. Říká se o něm, že je arogantním narušitelem oblastních tradic, že vytlačuje nemilosrdně ostatní modré odrůdy, že doslova pobláznil šiky milovníků vína, kteří jsou ochotni zaplatit jakékoliv sumy za minimální sklizně neskutečně hutných vín této odrůdy. Tradicionalisté Cabernet Sauvignon proklínají, importéři ho vyzdvihují v naději na tučné zisky a milovníci vína jsou potěšeni tím, že tu je odrůda, jejíž víno vždy poznají, tak jako poznají ta nejznámější domácí jídla. Říká se, že na Cabernet Sauvignon je vlastně jednoduchý recept – je to směs černého rybízu, cedrového dřeva, grafitu z běžné tužky a vůně doutníkové krabice. A právě proto, že se dá víno Cabernet Sauvignonu tak lehko rozlišit, napomohla tato odrůda do značné míry k návratu k odrůdovým vínům vůbec a k hledání jednoznačné identity i jiných tradičních odrůd. Jejich bezchybné vymodelování však není ve všech oblastech tak snadné, jako to je u Cabernet Sauvignonu. Různé místní odrůdy mohou být pro znalce velmi zajímavé, ale Cabernet Sauvignon to je dnes zatím jistota, i kdyby ho byl jen určitý podíl ve směsi.

Vína této odrůdy zrají velmi pomalu. Lahvují se po jeden a půl až dvou letech a jejich konzumní zralost přichází až po 4–5 letech, svého optima dosáhnou po 5–10 letech i později.

V nezralých ročnících a při přetížení keřů úrodou se objeví ve víně zelené tóny, vůně zelené papriky, hrubost. Z vyzrálých hroznů je chuť vždy černorybízová a k ní se pak druží podle polohy, půdy, sklizně a technologie vůně tmavých třešní, ostružin, tabáku, eukalyptu nebo u velmi koncentrovaných vín až vůně marmelády. Ve většině oblastí, kde se ve větší míře pěstuje Cabernet Sauvignon, je školení vína spojeno s používáním sudů barrique, které předávají vínům další vůně a chuť, zejména po vypalování sudů. Plná, aromatická vína velmi dobře doprovázejí masitá jídla, zejména jehněčí pečeni, bifteky, krůtí maso nebo úpravy jídel s kořenitými omáčkami.

Cabernet Sauvignon roste bujně a jeho letorosty jsou vzpřímené. Listy jsou středně velké, hluboce vykrajované. Hrozen střední, volný, dlouze kónický, s malými, modročernými bobulemi, které mají pevnou slupku a dobře odolávají plísni šedé. Dřevo vyzrává velmi dobře, mrazuodolnost je velmi dobrá, odolnost proti houbovým chorobám střední. Hrozny zrají velmi pozdě, a proto lze odrůdu vysazovat jen do nejlepších, velmi teplých poloh a do záhřevných, nejlépe štěrkovitých půd.