Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

hitorie

Vývoj vinařství

Historický vývoj vlastnické struktury


Samotná podstata nároků vinné révy na polohové, půdní a mikroklimatické podmínky, znásobená položením našich vinic při severní hranici rozšíření vinné révy, omezovala zakládání vinic jen na přísně vybírané svažité pozemky – kdysi všeobecně nazývané „viničními horami". Většinou se původně jednalo o areály pusté, pastviny nebo extenzivně obdělávané části královské, církevní nebo šlechtické či městské půdy. Všichni její držitelé viděli v zakládání vinic možnost získání zemního pachtu nebo desátku z tak intenzivní plodiny, jakou je vinná réva, a proto zakládání vinic podporovali nebo je v určitých údobích sami zakládali a rozdělovali založené „mladiny" mezi zájemce. Jak pro majitele půdy, tak nakonec i pro nájemce vinic bylo výhodné seskupení malých vinic do určité lokality tak, aby se majitelům půdy lépe vykonával dohled nad řádným obděláním vinic a snadno se odebíral desátek hned pod vinicemi při sklizni hroznů. Pro vinohradníky bylo takové seskupení vinic výhodné vzhledem k jejich ochraně před zvěří i před krádeží hroznů. Seskupení vinic vyvolalo potřebu sdružit majitele vinic na pronajaté půdě a dát všem jejich činnostem, které se týkají vinic, určitý řád. Vznikala tak horenská práva na Moravě, kde se jich dochovalo 223 a jejichž soupis sestavil J. Pošvář. Také v Čechách vznikaly od nejstarších dob podobné soupisy práv a povinností všech, kteří se – ať již v postavení nákladníků hor viničních, vinařů, perkmistrů nebo čeládky viniční – zúčastňovali obdělávání vinic. Takové soupisy se v Čechách většinou nazývaly „artykulové viniční" a bývaly zapisovány do „register perkmejstrských". Obsahem horenských práv nebo artykulů bývaly povinnosti vážící se k jednotlivým viničním pracím, k pracovní době, k platům za práce, k omezení vodní eroze a k platbám desátků. Pak tam bývají uvedeny předpisy o právu a tresty za překročení povinností a zákazů. ...

Obyčejové a vlastnické vztahy


Rychlý rozvoj vinic v první polovině 13. století vedl k novým organizačně-právním opatřením. Vznikaly organizace vinařů, které byly obdobou městských cechů. Byla to sdružení rovnoprávných členů neboli perknosů, která se starala hlavně o bezpečnost vinic a o řádné provádění viničních prací. Vinařská organizace nesledovala jen prospěch vinařů, ale i prospěch feudála, na jehož pozemcích byly vinice založeny. Feudál byl proto ochoten uznávat i požadavky vinařů, předně zásadu svobodného držení vinic a důsledky z toho plynoucí. Bylo to jistě i z toho důvodu, že se vinice zakládaly většinou na svažitých, málo úrodných pozemcích. Původně byly organizace vinařů ve velmi úzkém vztahu k obecní samosprávě. Koncem 14. století se prosazují nezávislé samosprávy hor viničních v čele s perkmistrem neboli horným a s přísežnými horníky. Vedlo k tomu též postupné přebírání zvyklostí sepsaných do horenských předpisů pro statky falkenštejnského hradu, který kdysi náležel k Moravě, a je pravděpodobné, že k těmto administrativním opatřením dal souhlas král Přemysl Otakar II. s tím, aby se rada tamní obce stala odvolacím místem pro moravské vinaře. ...

Historický vývoj vinařství v datech


Moravským a českým vínům věnuje poučený konzument na základě jejich jedinečné kvality postupně vyšší a zaslouženou pozornost. Abychom si mohli hlavní a pro vývoj našeho vinařství důležité události lépe uvědomit a zařadit si je do všeobecného kontextu našich dějin, bude nejlépe projít stručně pro vinařství důležitá data. ...

Svatomartinská vína ročníku 2017 jsou vybrána

1. 11. 2017 09:51, Pro veřejnost

V úterý 31. 10. proběhlo ve Valticích druhé kolo hodnocení vín, která usilovala o možnost používat známku Svatomartinské 2017. Celkem do obou kol hodnocení vinařské firmy přihlásily 431 vzorků ml ...

Vína z Moravy, Vína z Čech