Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

hitorie

Vývoj vinařství

Historický vývoj vlastnické struktury


Samotná podstata nároků vinné révy na polohové, půdní a mikroklimatické podmínky, znásobená položením našich vinic při severní hranici rozšíření vinné révy, omezovala zakládání vinic jen na přísně vybírané svažité pozemky – kdysi všeobecně nazývané „viničními horami". Většinou se původně jednalo o areály pusté, pastviny nebo extenzivně obdělávané části královské, církevní nebo šlechtické či městské půdy. Všichni její držitelé viděli v zakládání vinic možnost získání zemního pachtu nebo desátku z tak intenzivní plodiny, jakou je vinná réva, a proto zakládání vinic podporovali nebo je v určitých údobích sami zakládali a rozdělovali založené „mladiny" mezi zájemce. Jak pro majitele půdy, tak nakonec i pro nájemce vinic bylo výhodné seskupení malých vinic do určité lokality tak, aby se majitelům půdy lépe vykonával dohled nad řádným obděláním vinic a snadno se odebíral desátek hned pod vinicemi při sklizni hroznů. Pro vinohradníky bylo takové seskupení vinic výhodné vzhledem k jejich ochraně před zvěří i před krádeží hroznů. Seskupení vinic vyvolalo potřebu sdružit majitele vinic na pronajaté půdě a dát všem jejich činnostem, které se týkají vinic, určitý řád. Vznikala tak horenská práva na Moravě, kde se jich dochovalo 223 a jejichž soupis sestavil J. Pošvář. Také v Čechách vznikaly od nejstarších dob podobné soupisy práv a povinností všech, kteří se – ať již v postavení nákladníků hor viničních, vinařů, perkmistrů nebo čeládky viniční – zúčastňovali obdělávání vinic. Takové soupisy se v Čechách většinou nazývaly „artykulové viniční" a bývaly zapisovány do „register perkmejstrských". Obsahem horenských práv nebo artykulů bývaly povinnosti vážící se k jednotlivým viničním pracím, k pracovní době, k platům za práce, k omezení vodní eroze a k platbám desátků. Pak tam bývají uvedeny předpisy o právu a tresty za překročení povinností a zákazů. ...

Obyčejové a vlastnické vztahy


Rychlý rozvoj vinic v první polovině 13. století vedl k novým organizačně-právním opatřením. Vznikaly organizace vinařů, které byly obdobou městských cechů. Byla to sdružení rovnoprávných členů neboli perknosů, která se starala hlavně o bezpečnost vinic a o řádné provádění viničních prací. Vinařská organizace nesledovala jen prospěch vinařů, ale i prospěch feudála, na jehož pozemcích byly vinice založeny. Feudál byl proto ochoten uznávat i požadavky vinařů, předně zásadu svobodného držení vinic a důsledky z toho plynoucí. Bylo to jistě i z toho důvodu, že se vinice zakládaly většinou na svažitých, málo úrodných pozemcích. Původně byly organizace vinařů ve velmi úzkém vztahu k obecní samosprávě. Koncem 14. století se prosazují nezávislé samosprávy hor viničních v čele s perkmistrem neboli horným a s přísežnými horníky. Vedlo k tomu též postupné přebírání zvyklostí sepsaných do horenských předpisů pro statky falkenštejnského hradu, který kdysi náležel k Moravě, a je pravděpodobné, že k těmto administrativním opatřením dal souhlas král Přemysl Otakar II. s tím, aby se rada tamní obce stala odvolacím místem pro moravské vinaře. ...

Historický vývoj vinařství v datech


Moravským a českým vínům věnuje poučený konzument na základě jejich jedinečné kvality postupně vyšší a zaslouženou pozornost. Abychom si mohli hlavní a pro vývoj našeho vinařství důležité události lépe uvědomit a zařadit si je do všeobecného kontextu našich dějin, bude nejlépe projít stručně pro vinařství důležitá data. ...

Naši vinaři získali vloni ve světě více než 900 medailí!

4. 1. 2019 08:55, Pro veřejnost

Rok 2018 se stal historicky nejúspěšnějším medailovým rokem a opět potvrdil neustále rostoucí kvalitu moravských a českých vín. Z mezinárodních soutěží si naši vinaři odvezli celkem 909 medailí, což j ...

Vína z Moravy, Vína z Čech