Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

prirodni-podminky

Geologické poměry

O geologických poměrech pojednejme stručně podle studie geologa M. Suka (1995):

Geologický podklad je v českých vinařských oblastech velmi pestrý. Vinice bývaly a mnohde ještě jsou soustředěny hlavně v nejteplejších místech s nízkou nadmořskou výškou v povodí řek Labe, Vltavy, Ohře a Berounky. V okolí Prahy tvoří skalní podklad silurské a zčásti devonské vápence pražské pánve a ordovické jílovité břidlice s vulkanickou příměsí a podřízeně i křídové sedimenty. Silurské vápence jsou většinou velmi čisté se silikátovou příměsí do 10 %, ani dolomity nepřesahují toto procento. Ze stopových prvků obsahují tyto vápence více barya, stroncia a manganu. Severně od Prahy jsou okrajové sedimenty křídové pánve uloženy jako opuky. Paleozoické horniny v jižní části mají zvýšené obsahy bóru. V proterozoiku kolem Troje a Roztok jsou obsahy živin dostatečné včetně stopových prvků, z nichž vyniká hlavně bór.

V okolí Mělníka a Roudnice je skalní podklad tvořen sedimenty středního a svrchního turonu. Jsou to pískovce, slínovce a spraše. Dále kvartérní naváté písky a štěrkopískové terasy Labe. Spraše mají vyšší obsah vápníku a nedostatek fosforu. V okolí Litoměřic tvoří podklad turonské slínovce a pískovce se slinitou příměsí a s místními výlevy vulkanitů, hlavně alkalických bazaltoidů. V okolí Žernosek jsou i fylity a metavulkanity. Křídové sedimenty jsou bohaté vápníkem i bórem a chudé na zinek.

Horninové podloží v okolí Mostu je tvořeno hlavně různými druhy vulkanitů, terciérními sedimenty mostecké pánve a sprašemi. Severozápadně od Mostu to jsou fonolity se zvýšeným obsahem draslíku a s nedostatkem vápníku, hořčíku a fosforu. Východně a jižně od Mostu převládají tefrity, bazanity, nefelity s dostatečným množstvím živin.

V okolí Loun a Slaného je skalní podklad tvořen turonskými slínovci a pískovci se slinitou příměsí a severně od Loun i terciérními jíly. Většinou se vyskytuje dostatek vápníku a bóru při nedostatku fosforu a zinku.

Na Chrudimsku bývaly vinice vysazovány na turonských slínovcích a pískovcích české křídové pánve. Na Kutnohorsku a Čáslavsku to jsou metamorfované krystalické břidlice, případně amfibolity krystalinika nebo pískovce a jílovce české křídové pánve.

Moravské vinařské oblasti leží na rozhraní Českého masivu a Západních Karpat. Západní část mezi Znojmem a Brnem leží na okraji Českého masivu a skalní podklad je tvořen zejména granitoidy brněnského plutonu a v menší míře krystalickými břidlicemi jeho pláště. Horniny tu jsou většinou hluboce zvětralé a kaolinizované. Pro toto území jsou současně typické i mohutné spraše. Centrální část na jih od Brna ke státní hranici je tvořena terciérními mořskými sedimenty (převážně písčitými) karpatské předhlubně a vídeňské pánve. Mezi oběma terciérními pánvemi se vyskytují zvrásněné jurské a paleogenní, často vápenité a slinité sedimenty ždánického příkrovu, který patří k flyšovému pásmu vnějších Karpat. Z pokryvných útvarů mají značný význam spraše a štěrkopískové terasy Dyje, Svratky, Jevišovky a Moravy.

Ke Znojmu zasahuje od západu krystalinikum Českého masivu s krystalickými břidlicemi jeho pláště. Granitoidy dyjského masivu jsou velmi silně kaolinizovány. Podle údajů M. Adamové o obsahu prvků v horninovém podkladu, které uvádíme i v další charakteristice, mají granitoidy znojemské oblasti nízké obsahy vápníku a fosforu, případně i hořčíku. Ve světlých žulách je málu zinku, miocenní jíly a štěrky mají málo vápníku, hořčíku, fosforu a zinku.

Na Mikulovsku vystupují bradla tvořená jurskými vápenci, jako je Pálava, s polohami písčitých vápenců a tmavých slínů. Bradla jsou obklopena sedimenty křídového stáří, k nimž patří jíly a jílovce většinou vápenité. Na západním okraji jsou rozšířeny terciérní písky a jíly karpatské předhlubně s nedostatkem fosforu a s vyšším obsahem bóru. Spraše východně od Mikulova mají většinou dostatek živin, jen fosforu je méně, ale bóru je nadbytek. Horniny bradel mají nadbytek vápníku, nedostatek draslíku, a někdy i fosforu, případně hořčíku.

Brněnsko má podobnou geologickou stavbu jako Znojemsko. Jižně od Dolních Kounic se granitoidy brněnského masivu noří pod sedimenty karpatské předhlubně. Granitoidy jsou chudé na hořčík, fosfor i vápník. V metabazitech je nedostatek draslíku, fosforu i bóru. Ve spraších je nedostatek fosforu a v miocenních vápenitých jílech je bohatě zastoupen vápník.

Velkopavlovicko leží na východní hranici podslezsko-ždánického příkrovu a vídeňské pánve. Zlom probíhá mezi Terezínem, Vrbicí a Rakvicemi. Západně od něho je situováno ždánicko-hustopečské souvrství. V něm se střídají vápenité jíly, slíny, polymiktní pískovce a slepence. Pro vápenité sedimenty jsou typické dostatečné obsahy všech prvků. V okolí Klobouk mají značný rozsah spraše s nedostatkem fosforu a s vyšším obsahem bóru.

Mutěnicko je na zlomové části vídeňské pánve. Na severozápadě jsou vápenité jíly, jíly a písky, ojediněle štěrky panonu. Obsahy živin až na fosfor a zinek jsou dostatečné. V okolí Čejkovic jsou jíly s uhelnou příměsí a na jihovýchodě mladší pestré jíly.

Mezi Bzencem a Mutěnicemi jsou pestré jíly s polohami štěrků a písků pontu a kolem Moravského Písku s nejmladšími štěrky a písky levantu z období svrchního pliocénu.

Podluží leží v centrální části miocenní karpatské vídeňské pánve, kde mezi Břeclaví a Hodonínem převládají pestré jíly a písky se štěrky stáří pontu. V okolí Lednice jsou i starší sedimenty. Společně tu vystupují horniny různého stáří, což je způsobeno pohyby na složitém systému zlomů. Na Hodonínsku převládají kvartérní naváté písky. Miocenní sedimenty jsou ochuzeny o fosfor i vápník, ale mají dostatek bóru. Váté písky mají nedostatek vápníku, hořčíku, fosforu i zinku.

Strážnicko se rozkládá v podhůří Bílých Karpat a podloží viničních tratí pochází z eocénu nebo svrchní křídy. Většina půd je těžkých, vododržných a s jíly autochtonního původu.

Zdroj: Réva a víno v Čechách a na Moravě

© V. Kraus a kol.
© RADIX, spol. s r.o.

Svátek růžových vín je tady!

11. 4. 2017 08:38, Pro veřejnost

Nemůžete-li se už dočkat nádherných prosluněných teplých dnů, vydejte se s námi na Pražský hrad oslavit Svátek růžových vín. ...

Vína z Moravy, Vína z Čech