Menu
odrudy-bilych
Logo - Modrý Portugal

Modrý Portugal

Původ odrůdy Modrý Portugal je neznámý, ale rozhodně nepochází z Portugalska. U nás se pěstuje vlastně všude, nejrozšířenější je na Slovácku a Velkopavlovicku. Například v Čechách jsou skvělé Portugaly na Litoměřicku, Roudnicku nebo Čáslavsku, na Moravě pak v okolí Kyjova, Uherského Hradiště nebo Hodonína.

Ovocnost
Tělo
Taniny
Kyseliny
Logo - Modrý Portugal

Barva vína bývá obvykle nižší rubínová.

Vůně vína má tóny peckového ovoce nebo černého koření. Často také vyniká květinovou vůní fialek, pivoněk atp.

Chuť vína bývá sametová, harmonická a příjemná. Má nižší podíl kyselinek a lehčí tělo.

Víno a jídlo Díky své lehkosti se hodí k široké škále pokrmů. Studené masité mísy, těstoviny, pečená drůbež nebo sýry. Vynikající je také k zahnání žízně. Tato odrůda se také nejčastěji používá pro výrobu červených Svatomartinských vín.

Snoubení vína a jídla »

Mladé Portugaly vynikají svojí svěžestí, proto skvěle doplní studené masové mísy, těstoviny nebo sýry. Vyniknou v kombinaci s těstovinami s rajčatovou omáčkou a masem, s hovězím či telecím tatarákem, velmi dobře bude ladit například s domácí sekanou nebo jen tak, k posezení s přáteli a třeba polotvrdými sýry. Samozřejmě, v kategorii mladé víno bychom neměli zapomenout na Svatomartinské a tedy i klasickou Svatomartinskou husu.

Vyzrálejší Portugal pak velmi dobře vynikne s pečenou drůbeží, dušenými masy nebo těstovinami. Vyzkoušejte v kombinaci s dušeným hovězím masem s bramborem a jemnou vinnou omáčkou, s těstovinami s boloňským ragú nebo s burgerem s trhaným kachním masem.

další informace »

Tato odrůda se u nás pěstuje skoro všude (3,9 % z celkové plochy vinic). V Čechách se jí daří hlavně na Litoměřicku, Roudnicku nebo Čáslavsku. Na Moravě pak například kolem Kyjova, Uherského Hradiště nebo Hodonína.

Modrý Portugal najdeme téměř v celém Podunají. Od států bývalé Jugoslávie, přes Rumunsko, Maďarsko, až po Rakousko a Německo, kde patří k nejrozšířenějším. Je to i díky její vysoké plodnosti a velmi dobré pitelnosti.

Traduje se, že roku 1772 povolal hrabě de Fries na svůj zámek v Bad Vöslau u Vídně několik vinařů z okolí a předal jim svazky réví odrůdy, které dostal od své obchodní agentury v Oportu v Portugalsku.

Odrůda měla takové přednosti, že za několik let byly v okolí obce vysazeny dvě třetiny vinic odrůdou Blauer Portugieser, které se podle obce říkalo též „Vöslauer“. Pěstování se rozšířilo i do sousedního Badenu a postupně do celé monarchie. V Bad Vöslau vzniklo u tamní firmy R. Schlumberger v roce 1848 první šumivé víno z Modrého Portugalu, které si získalo nesmírný ohlas daleko za hranicemi Rakouska.

U nás byl kdysi Modrý Portugal nejrozšířenější modrou odrůdou nejen pro vysokou úrodnost, ale i pro dobrou pitelnost jemného, svěže aromatického vína, které bývalo na venkově doprovodem pracovních svačin i běžných denních jídel. Červená barva vína odpovídá velikosti sklizně, ale vždy je méně intenzivní. Mladé víno má jemnou květinovou vůni, která je nesmírně příjemná a je-li podporována mladistvou harmonií vína, pak svádí k opakovanému doušku.

Použitím zvláštní technologie – tzv. karbonické macerace lze vytvořit velmi příjemný typ mladého červeného vína z Modrého Portugalu, s kterým se setkáváme u Svatomartinských vín. Víno z Modrého Portugalu se občas užívalo ke spojování s vínem Frankovky, aby se docílilo rychlejšího zrání a zjemnila se tvrdost kyselin a tříslovin Frankovky. Takovou směs nazývali na Slovácku „Slovácký granát“ a bývala velmi oblíbená.

Vína z Modrého Portugalu se pila často k družné zábavě pod víchem, kde se podávaly studené masité pokrmy. Lehká vína této odrůdy se hodí k zahánění žízně při stolování a dají se kombinovat s velkou paletou pokrmů, neboť svou neutralitou výraz jídel nijak neruší. Jsou vhodná ke zrajícím sýrům.

Modrý Portugal, maďarsky Oportó, na Balkáně Kraljevina, ve Francii Portugais Bleu je bujného růstu a keře mají velkou životaschopnost. Do české Státní odrůdové knihy byl Modrý Portugal zapsán v roce 1941. List je střední až velký, světle zelený, hladký, nehluboce dělený. Tlusté réví vyzrává středně a není mrazuodolné, proto se nesmí vysazovat do dolin. Odolnost proti všem houbovým chorobám je nízká. Nároky na orientaci polohy a na půdu jsou malé. Snáší sucho. Sklizně jsou vysoké po mírných zimách. Po mrazovém poškození se keře rychle regenerují a vynahrazují ztráty. Hrozny jsou velké, křídlaté, středně husté. Bobule střední, kulaté, s tenkou slupkou modré barvy. Dužnina je řídká, má málo kyselin i cukrů. Zrání hroznů je rané až středně rané. Hrozen může sloužit i jako nenáročný stolní hrozen.

Naši vinaři uspěli v Texasu, přivážejí 48 medailí!

5. 2. 2019 11:54, Pro odborníky

Na první mezinárodní soutěži tohoto roku vybojovali naši vinaři úctyhodných 48 medailí. Na Texas International Wine Competition 2019 získali v konkurenci vín z 12 zemí světa 6 velkých zlatých, 8 ...

Vína z Moravy, Vína z Čech