Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

akce a novinky

9. 7. 2007 08:51

V první polovině srpna ožije opět po čtyřech letech město Kyjov jednou z nejvýznamnějších folklorních akcí v regionu. Festival Slovácký rok zahájí ve čtvrtek 9. 8. vernisáž všech výstav a lidové veselice budou trvat až do neděle, kdy se město s účastníky akce rozloučí kácením máje na Masarykově náměstí a taneční zábavou s dechovou hudbou.

Slovácký rok je považován za nejvýznamnější národopisnou akci v regionu – až do samého centra Slovácka vždy spolehlivě přiláká tisíce návštěvníků. Jeho historie spadá až do roku 1921, kdy jej poprvé jako součást svého sletu uspořádala sokolská župa Komenského. Už tehdy byla cílem snaha o zachování a rozvoj slovácké lidové kultury a s velkým úspěchem zde vystoupily folklórní skupiny ze širokého okolí Kyjova. Stoupající slávu festivalu však po čase přerušila válka a organizátoři dostali možnost se k němu vrátit až po roce 1957. Tehdy byl nově formulován program Slováckého roku, který se začal soustředit na ukázky výročního a lidového zvykosloví, obměny lidového kroje a folklorní, hudební, písňové, taneční i slovesné projevy typické pro oblast Kyjovska. Festival se koná jednou za čtyři roky a jeho význam pro celý region Slovácka je značný. Pravidelné pořádání akcí již v minulosti dalo podnět ke vzniku podobných veselic na Valašsku i Hané a na vrub mu lze zcela jistě přičíst také činnost mnoha hudebních a tanečních vesnických souborů, jakož i zásluhy na zachování lidových tradic a propagaci regionu jako celku.
Na programu Slováckého roku se pravidelně podílejí desítky folklorních souborů a jeho náplň tvoří kromě jiných pořadů také ty, které se na každém ročníku opakují. Patří mezi ně například přehlídka dechových hudeb, stavění a kácení máje, večerní klenotnicový pořad, lidový jarmark, přehlídka krojů Kyjovska a krojovaný průvod městem. Vyvrcholením festivalu je nedělní Jízda králů. Velké přízni návštěvníků se těší také každodenní večerní koncerty a taneční zábavy a ujít zraku by neměla ani některá z doprovodných výstav – fotografie Josefa Klvani, řezbářské umění Františka Gajdy nebo malířské dílo Vladimíra Vašíčka jistě najdou mezi příchozími řadu příznivců. Po celém městě se konají jarmarky, soutěže pro děti a řada dalších akcí.
Těm, kteří nebudou chtít jen nečinně přihlížet a rádi by se poohlédli i po jiných místních tradicích, než je hudba, tanec a zpěv, se přímo nabízí pěší nebo cyklistický výlet za brány města. Jeho nejbližší okolí má ráz odlesněné pahorkatiny s poli, sady a vinicemi. Přestože oblast leží na samé severní hranici souvislého pěstování vinné révy na Moravě, má pěstování a výroba vína na Kyjovsku více než tisíc let starou historii, jejíž poznávání skýtá bezpočet příjemných a cenných zážitků. Vinice na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše položených rovinatých pozemcích jsou příhodnými stanovišti zejména pro ranější odrůdy. Vynikající půdní a klimatické podmínky tu stupňují intenzitu letních teplot a vznikají vína sice plná s výrazným odrůdovým charakterem, ale svěží, s harmonií kyselin i aromatických látek. Východně od Kyjova leží Bzenec, již ve 13. století významné středisko obchodu s vínem, později proslavené známkovým vínem Bzenecká lipka. Jako nejstarší v českých zemích zde už v roce 1875 byla založena výroba šumivých vín klasickou metodou. K cestě za historií a současností pěstování a výroby vína na Kyjovsku je ideální využít vinařských cyklistických stezek, které procházejí napříč prakticky celým územím jižní Moravy. Kyjov protíná téměř devadesátikilometrová stezka Kyjovská v různých místech navazující na trasy Moravskou vinnou, Mutěnickou, Bzeneckou a Velkopavlovickou. Více informací o jednotlivých trasách naleznete v sekci Vinařské trasy.