Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

akce a novinky

Alkohol je přece lék!

ROZHOVOR S DĚTSKÝM KARDIOLOGEM, KTERÝ TVRDÍ: PITÍM SI UTUŽÍTE ZDRAVÍ A PRODLOUŽÍTE ŽIVOT! říká v rozhovoru pro Reflex uznávaný evropský dětský kardiolog, profesor MILAN ŠAMÁNEK (84). Muž, jenž se významnou měrou zasloužil o to, že Česko patří mezi světovou špičku v léčbě vrozených srdečních vad u dětí. A který sám zprvu nechtěl věřit studiím, jež prokazovaly zdraví prospěšné dopady konzumace alkoholu na člověka, ale dnes už tvrdí: Pijte, je to zdravé!

- Než se dostaneme k vlivu alkoholu na dospělý organismus – co říkáte jako dětský kardiolog průzkumům, které říkají, že české děti jsou evropská špička v pití alkoholu?

Pro děti platí přísný zákaz alkoholu, to je bez debat. Stejně jako pro těhotné a kojící ženy. Důvod je jednoduchý, ale o to závažnější – poškození mozku. Mozek se vyvíjí až do sedmadvaceti let. Každý gram alkoholu jej v tomto období poškodí. Samozřejmě, čím mladší mozek, tím větší poškození. Bohužel u nás je běžné, že otec pije pivo a klidně dává napít svému malému synkovi a všichni ho plácají po zádech, že je pašák, že už pije. To je špatně.

- Ale jak chcete dětem zakázat pít, když vidí, že my pijeme?

Nesmíte jim nic zakazovat. Je třeba s nimi o alkoholu mluvit. Ale ne, až jsou v pubertě. To je pozdě. Co nejdřív, klidně jakmile budou takzvaně brát rozum, ve čtyřech v pěti letech, a uvidí vás s pivem nebo vínem. Musíte dítěti vysvětlit, že alkohol je dobrý, proto ho pijete, a že ho také budou moct pít. A že když ho budou pít střídmě, mohou ho konzumovat celý život. Ale začít s ním mohou, až jejich mozek bude vyvinutý, jinak je nečeká v budoucnosti nic hezkého. Klidně jim dejte líznout, ale doprovoďte to slovy: Beztak ti to ani nechutná, protože tvůj mozek to nechce, ví, že teď je to pro něj jed.

- To zní dost idealisticky.

I mně to zprvu znělo jako pohádka, ale je dokázáno, že právě tento přístup funguje. Čísla ze Spojených států hovoří jasně, za deset let se snížila zkušenost nezletilých s alkoholem o šest procent a významně ubylo opilých mladých osob, zatímco s marihuanou a drogami ne. Podmínkou ovšem je, že to dítěti vysvětlíte – ne zakážete – opravdu dřív, než s alkoholem začne. Ve Spojených státech mají také atraktivní počítačové hry pro děti o alkoholu. Také je nezbytné, aby společnost netolerovala opilé děti a aby z toho byly tresty a ostuda i pro rodiče. Jde o to, naučit děti nepít alkohol, aby, až vyrostou, mohly začít pít správně.

- Vy říkáte, že pití alkoholu je pro dospělé prospěšné. Když je alkohol dobrý, proč se tedy veřejně odsuzuje?

Tomu taky nerozumím. Přitom pokud jde o prospěšnost alkoholu pro lidský organismus, nejde opravdu o nic nového. Když pominu, že alkohol používali ve své praxi lékaři už před tisícovkami let, jak je dobře známo. Nová éra začala v roce sedmdesát devět. Tehdy jeden student dostal za úkol jako svou doktorandskou práci zjistit, jak je to na světě s úmrtností na alkohol. Objevil, že tam, kde se pije tvrdý alkohol, je úmrtnost podstatně větší než tam, kde se pije víno. Tato práce vzbudila velkou pozornost a na studium účinků alkoholu se najednou dalo mnohem víc lékařů a vědců. A postupně se začínalo zjišťovat, že malé množství alkoholu snižuje úmrtnost na infarkt myokardu. Že navíc hned poté, co jste infarkt prodělal, byste měl začít alkohol pít. Když budete hned po infarktu pokračovat v pravidelném pití malého množství alkoholu, máte dva- až třikrát menší pravděpodobnost, že se vám infarkt vrátí.

- To je pravý opak toho, co mnoho lékařů svým pacientům říká.

No ano, v mnoha nemocnicích můžete slyšet, jak lékař přikazuje po infarktu přísnou dietu a naprostou abstinenci. Je to nesmysl. Totéž platí i o hypertenzi, tedy vysokém tlaku.

- Na vysoký krevní tlak přece nesmíte pít alkohol, jinak se dorazíte.

To není pravda. U vysokého krevního tlaku malé množství alkoholu snižuje úmrtnost. Jednoznačně.

- Mluvíte vážně?

Naprosto. Z lékařského hlediska je nejvýznamnější kladný dopad alkoholu na dvě nejčastější příčiny úmrtí u nás a těmi jsou srdeční infarkt a mozková mrtvice. Tam je díky pravidelné konzumaci malého množství alkoholu snížení úmrtnosti o třicet až padesát procent. Dále střídmá konzumace alkoholu zpožďuje výrazně nástup cukrovky a zlehčuje její průběh. Alkohol nám prodlužuje život, když to tak mám říct. My lidé nejsme projektováni na tak dlouhý život, naše tělo nepočítá s tak vysokým stářím, jehož se dožíváme. Konzumace malého množství alkoholu nám s tím dokáže pomoct.

- Takže alkohol je prospěšný i pro ty, jimž nehrozí infarkt nebo mrtvice?

Samozřejmě. Je prokázáno, že pravidelné a dlouhodobé pití malého množství alkoholu prodlužuje život a jste ve stáří čilejší, bystřejší, celkově v lepší kondici. Mozkově i fyzicky. Dokonce britská psychiatrická společnost vydala takzvané guidelines, tedy závazná doporučení, že lidé nad pětašedesát by měli každý den konzumovat zvýšené množství alkoholu, než je ono takzvané malé, jež se obecně doporučuje. A když už takové doporučení vydají angličtí psychiatři, mezi kterými sedí mnoho abstinentů…

- Vy jste jen nezkoumal cizí práce o účincích alkoholu na lidské zdraví. Sám jste také provedl pokus.

Náhodou jsem se setkal s inženýrem Vajčnerem ze Znovína, a tak jsem se ho zeptal, jestli by nám nedal víno, abychom mohli i my reálně otestovat závěry těch všech prací našich kolegů. Souhlasil, a tak jsme se rozhodli pro krátkodobý vědecký pokus, jehož výsledky jsou koneckonců k dispozici. Vyšlo to jednoznačně pozitivně. Že malé množství alkoholu konzumované pravidelně snižuje všechny ukazatele, jež signalizují přicházející infarkt nebo nástup aterosklerózy a mnohé další nemoci.

- To se pak ale nesmíte divit, že vás někteří označují za propagátora pití alkoholu.

Přitom já jen říkám, co všechno alkohol umí, co je prokázáno. Na celém světě se ví, že malé množství alkoholu snižuje úmrtnost – teď bych mohl dlouho vyjmenovávat na co všechno, není toho málo – a prodlužuje život. A že velké množství alkoholu, obzvlášť konzumovaného najednou, úmrtnost naopak zvyšuje. Tato křivka je prostě jasná. Ví se to už dlouho.

- Co si mám představit pod pojmem malé množství alkoholu? Je stejné pro ženy i pro muže? Říká se, že ženy mají pít méně. Jak máme správně pít? Jak často je často?

Dávky pro ženy jsou skutečně nižší, neboť ženy mají sníženou aktivitu enzymu alkohol-dehydrogenázy, který rozkládá alkohol. Množství alkoholu, o němž mluvíme jako o zdraví prospěšném, je dvacet až čtyřicet gramů čistého alkoholu na den pro muže a deset až třicet pro ženu. Nejlepší dopad na zdraví má dlouhodobé pití alkoholu pravidelně pět až sedm dní v týdnu. V podstatě se dá doporučit, aby navečer k jídlu vypili muž se ženou společně láhev vína. Důležité jsou i rituály s pitím spojené, žádný spěch, vypjaté situace, ale klid, pohoda.

- Mluvíme vlastně jen o víně. Jenže alkohol zdaleka není pouze víno.

Stejné účinky jako víno má i tvrdý alkohol, ale toho můžete samozřejmě vypít podstatně menší množství, neboť obsahuje vysoké procento alkoholu. Pivo pak bývá z hlediska dopadů konzumace alkoholu na zdraví hodnoceno nejméně kladně. Když to zjednoduším – má příliš málo alkoholu a příliš mnoho balastních látek. Avšak z hlediska zdraví jde o alkohol. To on je prospěšný. Říká se, že víno je lepší kvůli dalším látkám, jež obsahuje. To se však neprokázalo.

- To je onen známý francouzský paradox, kdy se lidé, co jedí tučné, ale pijí víno, dožívají delšího věku?

Ano, tady se ovšem zaměnily pojmy. Je pravda, že pravidelné popíjení vína spolu s takzvanou středomořskou dietou má příznivý dopad na zdraví. Ale znovu opakuji, že za to může alkohol ve víně, a ne víno samo o sobě. Samozřejmě výrazně k dobrému výsledku přispívají rituály, jež při pití v zemích kolem Středozemního moře dodržují. Nespěchají s jídlem ani pitím, často si víno ředí vodou. Dodržují siestu. To všechno jsou z hlediska životosprávy důležité, prospěšné věci.

- Když jsme u Středozemního moře, nemohu si nevzpomenout na otázku: je červené víno opravdu zdravější než bílé?

Tak do této nekonečné debaty bych se pouštěl jen nerad. Zjednoduším to – i na to existují výzkumy a ty prokázaly, že z hlediska dopadů na zdraví je mírně, opakuji mírně prospěšnější víno bílé. Ale jinak vám můžu říct, že v tom není příliš rozdíl. Pijte, co vám chutná — bílé nebo červené víno.

- Co na to játra? Nepropiju se ve jménu oddálení infarktu k cirhóze jater?

To je další mýtus, jenž platí pouze o velkých dávkách alkoholu. Při střídmém pití je to právě naopak. Malé množství alkoholu játra chrání. Dá se říct, že pravidelné pití malých dávek alkoholu je prevencí před ztučněním jater a cirhózou.

- Takže střídmě jíst, hýbat se a pít sklenku až dvě vína každý den – je tohle recept na zdravý život?

Jednoznačně. Člověk má jíst všechno, ale v malém množství. Žádné šílené jednostranné diety. Pak je třeba se hýbat. Stačí trochu, ovšem každý den. A stejně tak pít trochu, ale každý den.

- Jak se vůbec dětský kardiolog dostane ke zjištění, že alkohol je lék?

Musím přiznat, že mne velmi irituje, když o mně lidé říkají, že propaguji alkohol, protože pocházím z Moravy. Jsem ze Zborovic od Kroměříže, to není vinařský kraj. U nás byly švestky, pálila se slivovice, ale v naší rodině jsme nebyli zvyklí pít. Já jsem se k vínu dostal mnohem později. Když jsem po studiích dostal umístěnku do Uherského Hradiště, tak mi pacienti občas nosili ochutnat své víno. To se před šedesáti lety slušelo, přinést své nejlepší víno jako poděkování za vyléčení. Někdy vybírali i dva týdny, co mi mají přinést, aby mě uctili, a mně to vůbec nic neříkalo. Já jsem v podstatě nepil a neměl jsem k pití žádný vztah.

- Ještě řekněte, že jste patřil k těm, co považovali alkohol za metlu lidstva.

Víte, že ano? Je to vskutku paradox. Do vína, jeho výroby i konzumace mě nakonec zasvětil pan primář Váňa, který měl nádherný vinohrad. Tehdy jsem se vlastně naučil trochu rozumět vínu. Ale i poté, co jsem už leccos o víně věděl, jsem nadále žil u vědomí právě onoho známého, že alkohol je metla lidstva, zkrátka že je třeba si na něj dávat pozor.

- Tak proč jste názor změnil?

Rád bych upozornil, že jsem jej ani moc nezměnil. Ony jsou totiž dva druhy konzumace alkoholu. Jeden je ten, o němž se bavíme my, což znamená pít malé množství a často. Pak je druhá kategorie konzumentů alkoholu, ti končí u kolegů, jako je Karel Nešpor, kteří se zabývají alkoholiky, již jsou ubozí stejně jako narkomani. Ovšem jejich pití nemá s tím, o kterém mluvím já, nic společného.

- Podle Národního protidrogového koordinátora jsou vlastně závislé dva milióny Čechů a Češek, již pijí alkohol pravidelně každý den.

To je nesmysl. Každodenní střídmé pití neznamená alkoholismus. Naopak může být zdraví přínosné. Je hloupost míchat do tohoto typu konzumace alkoholu problematiku alkoholiků. Nechápu, proč to někteří lidé dělají a proč se snaží alkohol tak démonizovat. Už se přece ví, že sklon k alkoholismu je dán z velké části geneticky. Rodiče alkoholici bohužel mají velmi často děti alkoholiky. Potvrdily to studie, kdy děti alkoholiků vychovávali rodiče abstinenti, ale děti stejně nakonec jako alkoholici skončily.

- Jak jste se dostal od dětské kardiologie k alkoholu? Přes dětské závislosti?

Vůbec ne. Byla to čistá náhoda. Dělám dětskou kardiologii šedesát let. Na začátku mé praxe profesor Jonáš psal ve své knize, vyšla, tuším, kolem roku padesát sedm, že vrozené srdeční vady patří patologickým anatomům, že se jimi my, kliničtí kardiologové, nemáme zabývat. A dnes je situace taková, že ze všech dětí, co mají vrozenou srdeční vadu, umírá méně než jedno procento. Víte, co to je pro mě za štěstí, že jsem se ve svém krátkém životě dožil tak obrovského medicínského skoku z absolutní beznaděje na téměř sto procent úspěšnosti? Podle auditu, jejž dělala mezinárodní komise kardiochirurgů, jsme v Česku jedni z nejlepších na světě. To je můj životní úspěch. Dětská kardiologie. A přitom před pár lety jsme dostali s kolegyní Urbanovou první cenu Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) za knihu o víně. Tomu říkám paradox. Protože když to trochu nadnesu, k alkoholu mě dostala nuda, která začala narůstat v dětské kardiologii.

- Nevypadáte zrovna na člověka, jenž nemá co dělat a který se nudí.

Dětskou kardiologii miluju, je to mé životní poslání, ale nastala situace, kdy všechny zásadní věci byly vyřešeny, vyzkoušeny a zavedeny do praxe a běželo to samo. Podařilo se nám zavést u nás prenatální diagnostiku. My už víme před narozením, s jakou vadou se dítě narodí. To jsou celosvětově úžasné věci, kdysi nemyslitelné. Takže když tohle všechno už bylo, jaksi jsem před sebou najednou neviděl žádnou velkou výzvu. Tak jsme si řekli, že nastal čas, abychom se my pediatři začali zabývat vznikem aterosklerotických změn a infarktů myokardu už v dětství. Do té doby se uvažovalo, že jde o nemoci dospělých, ovšem my předpokládali, že je na ně zaděláno právě již v dětství. Začali jsme problematiku studovat a při tom se nám opakovaně objevovalo, že alkohol působí příznivě na infarkty a všechny možné nemoci s tím spojené. Já jsem si říkal: Ježišmarjá, to musí být omyl, to přece nejde, vždyť o alkoholu všichni víme, že je to metla lidstva, buněčný jed, že se na něj umírá.

- Vy jste si to myslel také?

No jistě, tak se to učilo i na školách, to byl před desítkami let ofi -ciální postoj. A bohužel je mnohde dodnes. Ovšem mě to tak zarazilo, že jsem začal problematiku alkoholu studovat. Zjistil jsem, že, jak už jsem řekl, požívání alkoholu je dvojí. Jedno, to správné a zdraví jednoznačně prospívající, což dokazovaly vědecké studie a práce, tedy pití malého množství alkoholu každý den a dlouhodobě. A druhé, kdy se konzumuje velké množství alkoholu najednou, což je pro zdraví devastující, jak bylo dobře vidět na severských zemích. Bylo nezpochybnitelné, že alkohol v malých dávkách lidskému tělu vyloženě prospívá, takže jsem to prostě musel publikovat. Myslím, že poprvé v roce dva tisíce.

- Tušil jste, jakou tím vyvoláte u mnohých svých kolegů nevoli?

Ale když jsme o tom byli přesvědčeni, bylo vědecky, lékařsky i lidsky správné tyto závěry zveřejnit. Většina z vás nemá způsob, jak se k těmto datům a výzkumům dostat, přitom jsou to důležité informace. Proto považuji za svou povinnost takové zásadní zjištění sdělit. Říct nahlas: Je to tak, alkohol není jen škodlivý, právě naopak. Vy jste to nezkoumali, já ano, a proto říkám: Je to tak.

PROFESOR MUDr. MILAN ŠAMÁNEK, DrSC., FESC se narodil v roce 1931 ve Zborovicích u Kroměříže. V roce 1977 založil dětské kardiocentrum v motolské nemocnici a stal se jeho přednostou. Byl mnohaletým členem evropských i světových výborů dětské kardiologie. Poté, co dostal českou dětskou kardiologii mezi světovou špičku, zaměřil se na prevenci aterosklerózy a ischemické choroby srdeční. Při tom náhodou narazil na mnohé výzkumy, jež prokazují nezpochybnitelné pozitivní a léčivé účinky pravidelného a střídmého pití alkoholu nejen na tyto nemoci, ale celkově na lidské zdraví. Za knihu Víno na zdraví získali s docentkou Urbanovou v Paříži první cenu Mezinárodní organizace pro révu a víno (Organisation Internationale de la Vigne). V roce 2010 mu bylo prezidentem republiky uděleno státní vyznamenání: Medaile za zásluhy I. stupně.

Vinařský fond startuje kampaň na podporu párování vína a jídla

13. 9. 2018 06:18, Pro veřejnost

Ve čtvrtek 13. září spustil Vinařský fond vůbec poprvé tematickou kampaň, která si klade za cíl prohloubit u široké veřejnosti vnímání vína a jídla jako přirozené kombinace. Kampaň se bude v průb ...

Vína z Moravy, Vína z Čech