Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

akce a novinky

SVATOMARTINSKÉ VÍNO chce přebít mladé beaujolais

STYL - Právo, 7.11.2006

Jedenáctého jedenáctý v jedenáct hodin a jedenáct minut to zase vypukne.

Ten listopadový den otevřou ve stovkách vinoték a v dalších podnicích v celé republice láhve s letošním Svatomartinským vínem, obdobou slavného mladého beaujolais.

Proč tolik humbuku kolem mladého vína? Svatomartinské je první víno z úrody na moravských vinicích a loni mělo nečekaný úspěch. Většina z víc než sto padesáti tisíc lahví zmizela během prvních devíti dnů. Proto jich letos moravští vinaři nabídnou víc než dvakrát tolik: 350 000 lahví. Pro ilustraci: věhlasného beaujolais se u nás prodává kolem 230 000 lahví.

Čím to, že svatomartinské mělo tak nečekaný úspěch? Lidem se zjevně líbí příjemné lehké, svěží víno s vůní i chutí po ovoci. Není to nic nového. Mladé víno rádi ochutnávali už naši předkové.


Před svatým Martinem se vínem neťuká

Na svatého Martina totiž končily práce na polích. Nájemní dělníci nebo čeládka si domlouvali práci na další rok. A také majitelé polí nebo vinic uzavírali nové smlouvy s jejich správci. To všechno byl důvod k oslavám, na kterých obvykle nechyběla svatomartinská husa. K ní se většinou pilo pivo, ale ve vinařských krajích často i první víno z nejdříve dozrávajících odrůd, u kterých skončilo kvašení a pomalu si v nich sedly kaly. Bylo je tedy možné ochutnat. Vinaři z nich pak odhadovali, jak povedený bude ročník.

Tradici Svatomartinského vína se na začátku 90. let pokusil obnovit Jiří Kopeček z Vinařské akademie ve Valticích. Mimochodem jeho svatomartinský Modrý portugal převálcoval dvě ze tří beaujolais, které jsme před léty ochutnali v Národní bance vín v Praze na srovnávací degustaci. A jasně nad nimi vítězil cenou: kolem 60 korun za láhev. Ceny levných, a často průměrných nebo ne příliš dobrých mladých beaujolais se pohybují pod 100 Kč. Ty dobré a velmi dobré stojí 150 a více.

Kopečkovi se ovšem nepodařilo přesvědčit vinaře, aby prodávali svá mladá vína pod svatomartinskou značkou, kterou si zaregistroval. Odmítli mu platit licenční poplatek. A tak vzniklo vtipné Bunžolé, mladé víno ing. Vlastimila Bunžy z Bzence, Moravíno Noveau, Veselé víno a další značky. Prodej byl však malý a roztříštěný.


Dřív bylo víno divočejší

Rozhádané moravské vinaře sjednotil až Vinařský fond a tlak zahraniční konkurence po vstupu České republiky do EU. Fond koupil od Kopečka značku, zaplatil marketingovou kampaň a stanovil kritéria. Ta u přihlášených vín posuzuje komise nezávislých odborníků, která je ochutnává a navrhuje, kdo svatomartinskou značku může dostat.

Moravští vinaři při tom nemají svázané ruce tak jako jejich kolegové ve Francii. Beaujolais se smí dělat pouze jako červené, z odrůdy Gamay Noir. Moraváci mohou dělat Svatomartinské jako bílé (z odrůd Müller Thurgau a Veltlínské červené ranné), jako růžové i jako červené (obě z odrůd Modrý Portugal a Svatovavřinecké).

Svatomartinské, které pijeme dnes, je však hodně jiné víno, než jaké pili naši předci. To bylo daleko drsnější a divočejší. Moderní technologie řízeného kvašení totiž umožňují odstranit spoustu zbytečných pachutí. Dokážou zvýraznit příjemné ovocité vůně i chutě. Ty jsou pro lehká, svěží mladá vína typická a díky nim získaly svou popularitu. Důležité je i odbourávání agresivní kyseliny jablečné. Díky tomu se stane chuť vína mnohem jemnější, sametovější a harmoničtější.

Petr Veselý