Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

akce a novinky

Vědci: Pravidelní konzumenti vína mají lepší životní styl

iDnes, 3.11.2006

Pravidelné a střídmé pití vína nejen snižuje riziko infarktu a vzniku nádorových onemocnění, ale má vliv na výběr stravy. Francouzští a američtí vědci totiž dospěli k závěru, že lidé pijící víno zpravidla akceptují odlišný životní styl než ti, kteří dávají přednost pivu a destilátům.

"Jejich studie zjistily například, že konzumují více ovoce a zeleniny nebo vláknin," uvedl na včerejší konferenci Víno a zdraví děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jan Žaloudík.

Při výzkumu vědci zkoumali stravovací návyky a další charakteristiky životního stylu ve vztahu k preferenci alkoholických nápojů u 1846 mužů a 1910 žen. Podle výsledků studie se pravidelné pití vína váže ke skupině s vyšším vzděláním a příjmy, nižšímu zastoupení kuřáků a většímu podílu ovoce, zeleniny, obilovin, vláknin, draslíku, vitaminu E ve stravě, a naopak menší zastoupení tuků.

"Konzumenti piva a destilátů vykazovali opačné charakteristiky. Ani u úplných abstinentů, kterých bylo kolem deseti procent, nebylo složení stravy tak příznivé jako u konzumentů vína," řekl Žaloudík.

Lékaři již prý nepochybují o tom, že denní pití vína v přiměřeném množství pomáhá snižovat riziko srdečních a cévních onemocnění, například kornatění tepen nebo infarktu. Nejčastěji vědci zmiňují ve víně obsažené polyfenolické látky, především resveratrol.

Ten vinná réva vytváří jako ochranný faktor při nepřízni počasí, když se například střídají rychle teplé a chladné dny. "Protože se Česká republika nachází na okrajové části vinařské oblasti, dá se říci, že bílá vína z Moravy a Čech jsou určitě zdravější než bílá vína z jižní Evropy," řekl kardiolog Martin Křístek z Ostravské městské nemocnice. Tvrzení některých kritiků alkoholu, že alkohol škodí zdraví, je podle něj zavádějící.

"Člověk se může zabít například také vitamínem C. Je to silná kyselina a ve větším množství organismus úplně odvápní. Vše je jenom otázka dávky," namítá. Přiměřené a zdraví prospěšné množství vína je podle něj dva decilitry denně u žen a tři až čtyři decilitry u mužů. Pravidelní konzumenti vína se z něj navíc obvykle neopíjejí, dodal.

S jeho slovy souhlasí také Křístek. "Pokud by měl být na každé láhvi s vínem uveden povinně text, že alkohol škodí zdraví, mělo by stejné sdělení být také na každém balení jakéhokoliv léku. Vždy totiž záleží na výši dávky. Mělo by tam být připsáno, že v uměřeném množství je pití vína naopak zdraví prospěšné, stejně jako každý jiný lék," řekl lékař a sommelier v jedné osobě.

Poslední velkou studii, která potvrzuje příznivé účinky vína na lidský organismus, učinili vloni dánští vědci. U 15.236 mužů a 13.227 žen analyzovali v rozmezí deset let účinky konzumace vína ve vztahu k výskytu rakoviny žaludku. U skupiny, která přiznala pití jedné až šesti skleniček vína týdně, se výskyt rakoviny oproti abstinentům snížil o čtvrtinu.

"U skupiny udávající nad 13 sklenek týdně se výskyt rakoviny snížil dokonce jen na 16 procent," řekl Žaloudík. U skupin konzumentů piva a destilátů vědci žádnou souvislosti se snížením výskytu rakoviny nezaznamenali.

Konference Víno a zdraví na Masarykově univerzitě dnes v Brně předcházela slavnostnímu vyhlášení TOP 77 nejlepších vín ČR pro sezonu 2006/2007. V konkurenci 412 vzorků od 102 výrobců dosáhla nejvyšší mety pěti hvězdiček tři vína.

ČTK