Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

akce a novinky

Za vínem Jižní Moravou jedině na kole

Mladá fronta DNES, 12.5.2006

Vinná réva, nádherná moravská příroda, půvabné sklípky... Více než sebebarvitější popis však působí na člověka vlastní zkušenost. A síť Moravských vinařských stezek je tou nejlepší variantou, jak ji získat.

Malebné kouty jihomoravské krajiny nenechají nikoho na pochybách. Právě zde totiž zemědělský ráz dokáže jít ruku v ruce s přírodou a místní lidé toho rádi využívají. Z přírody, kde sluneční paprsky a kvalitní půda dokážou udělat opravdové zázraky, vzniká pod rukama vinařů produkt, jehož sláva přesahuje hranice Evropy.
Moravané mají totiž víno přímo v srdci. "Kdo má rád víno, má rád sám sebe. A podle toho lze předpokládat, že takový člověk má rád i druhé," říká například znojemský vinař Roman Polák.


Ceny ve sklípku se různí


Moravské vinařské stezky tvoří ucelenou síť značených cyklistických tras na území jižní Moravy a všechny jsou pak společně propojeny páteřní Moravskou vinnou stezkou od Znojma až do Uherského Hradiště. Můžete si vybrat z mnoha menších i větších okruhů pro cykloturistické výlety. A podle vlastní chuti pak také i vína z množství odrůd, jež místní vinaři nabízejí.
Kolik za čas strávený ve vinném sklípku návštěvník zaplatí, je různé. Za hodinu může dát i sto korun - cena zahrnuje ochutnávku různých druhů vín a malé pohoštění. Jinde si zase účtují jednorázový poplatek, doba strávená ve sklípku je pak bez omezení. Při konzumaci vína je však nutné postupovat opatrně a výlety po stezkách je potřeba rozdělit mnohdy do několika etap.


Pro milovníky cykloturistiky


Atraktivní je například jednodenní výlet sady a vinicemi po Velkopavlovické vinařské stezce. Pro náročnější je pak přes dvě stě kilometrů dlouhá trasa po červeně značené stezce od svahů Bílých Karpat na východě až po Národní park Podyjí na západě. Na vinařských stezkách si tak mohou cyklisté naplánovat jednodenní, dvoudenní nebo třeba čtrnáctidenní pobyt plný aktivního pohybu. Stezky vedou převážně vinicemi, sady a místními komunikacemi. Základní síť cyklotras je navíc neustále propojována s dálkovými cyklotrasami spojujícími vinařský region s Vídní, Bratislavou, Brnem a dalšími evropskými městy.
Opravdovým milovníkům cykloturistiky dávají Moravské vinařské stezky možnost objet každý okruh zvlášť. Jen tak se nejlépe seznámí s nejhezčími vinohrady, sklepními uličkami a památkami tohoto vinařského kraje.
Trasy se na první pohled výrazně klikatí krajinou. Nejsou tudíž přímé, ale vedou za každým místním cílem, který má ve vinařské krajině nějaký význam a půvab. "Stezky jsou navrženy opravdu pro ty, kteří chtějí poznat místní kolorit a obraz krajiny," míní koordinátor projektu Moravské vinařské stezky Juraj Flamik.
Trasy vedou většinou po klidných silnicích třetí třídy, velmi často po obslužných zemědělských komunikacích a místy po polních či lesních cestách. Povrch komunikací je většinou zpevněný, jen málo úseků pojedete po prašných cestách.


Poradí tabule i mapy


Na vinařské stezky se může zájemce vydat na silničním kole a nemusí se nijak obávat žádných výrazných stoupání ani klesání. Méně zdatným cyklistům a skupinám s dětmi doporučují autoři stezek pečlivě přečíst příslušnou mapu vinařské stezky, kde lidé najdou dostatek informací o délce trasy, jejím výškovém profilu i stavu povrchů.
Všechny vinařské stezky jsou značeny společným logem a každá má svou barvu. Logo v příslušné barvě je vždy umístěno na směrových značkách či informačních tabulích. Trasy jsou pak značeny žlutými kovovými tabulkami. Autoři vinařských stezek z Nadace Partnerství zapojili do projektu celkem na 250 vinařských obcí, vyznačili 1200 kilometrů cyklistických tras, vydali sadu deseti map a v řadě obcí vybudovali odpočívadla pro cyklisty. Nyní vydávají průvodce páteřní Moravskou vinnou stezkou. "Je to nejhezčí trasa jižní Moravy," doporučuje manažer vinařských stezek Jan Grombíř.


Trasy vedou za každým cílem, který má ve vinařské krajině nějaký význam a půvab


Vinařské stezky:


Moravské vinařské stezky celkem cca 1200 km
Moravská vinná stezka
(propojuje stezky od Uherského Hradiště po Znojmo) 280 km

Brněnská vinařská stezka 90 km
Znojemská vinařská stezka 163 km
Mikulovská vinařská stezka 82 km
Velkopavlovická vinařská stezka 109 km
Vinařská stezka Podluží 113 km
Mutěnická vinařská stezka 60 km
Kyjovská vinařská stezka 84 km
Bzenecká vinařská stezka 24 km
Strážnická vinařská stezka 101 km
Uherskohradišťská vinařská stezka 74 km


Nejdelší vinařská stezka je Znojemská


Znojemská vinařská stezka je se svými 163 kilometry nejdelší trasou v síti vinařských stezek. Spojuje téměř šedesát vinařských obcí, a rozhodnou-li se turisté právě pro ni, nebudou zklamáni.
Stezka začíná v Moravském Krumlově u zámku se světoznámou Slovanskou epopejí Alfonse Muchy. Od rovinatých polí poté vystoupáte do pestré krajiny u Miroslavi.
Zážitkem pro každého bude pak návštěva Znojma. Historické město má řadu významných památek, z nichž všechny převyšuje rotunda sv. Kateřiny. Charakteristickou stavbou je i osmdesátimetrová Radniční věž z patnáctého století. Za dobré viditelnosti z ní lze spatřit i vrcholky rakouských Alp. V Louckém klášteře je pak k vidění Terroir salonek představující moravské vinařství či Kozí salonek s bájnou Hroznovou kozou. Historické podzemí s desítkami kilometrů chodeb nemá ve střední Evropě obdoby.
Ze Znojma míří cesta do Národního parku Podyjí. Příjemnou chvilku pro zastavení nabízí vinice Šobes. Pro pěstování vinné révy je to údajně nejpůvabnější, nejmalebnější a nejkvalitnější poloha v tuzemsku. Vinice je dokonce řazena mezi deset nejlepších v Evropě. Přímo na vinici můžete ochutnat některý ze vzorků vína vyrobeného z místních hroznů.
Znojemská vinařská stezka dále nabízí celou řadu obcí s vinnými sklípky. Některé ukrývají vyloženě unikáty. Překrásný vinný sklep s malbami lidového umělce je vyhloubený ve svahu nad Šatovem. Když návštěvník sestoupí do podzemí, stane v podivuhodné říši mořských panen, trpaslíků či alpských krajinek. Podívanou nabízí i ulička Modré sklepy v Novém Šaldorfu. Tvoří ji 186 sklepů vyhloubených v pískovcové skále. Přímětický vinný sklep patří zase k největším křížovým sklepům na světě. Hlavní chodba s obrovskými sudy po obou stranách je 110 metrů dlouhá a téměř deset metrů široká. Bývá zde uložen až jeden milion litrů vína.


Výprava pod Pálavou okolo Nových Mlýnů


Lednice, Mikulov, Valtice, Dolní Věstonice. Tato jména zná snad každý milovník historie. Obce a města Mikulovské vinařské stezky stojí sama o sobě za návštěvu. Ještě přitažlivější jsou však ve spojitosti s poznávacím výletem malebným vinařským krajem pod Pálavou. A právě Pavlovské vrchy, stejně jako obří novomlýnské nádrže, poznamenávají svou neustálou přítomností celou tuto trasu, měřící 82 kilometrů.
Začínáte-li na střední novomlýnské nádrži, čeká vás zpočátku rovina, avšak po úzké kamenité stezce. Strachotín překvapí svou sklepní uličkou, která spíše připomíná sklepní vesnici. Po hrázi nádrže pokračuje trasa do Dolních Věstonic se známou archeologickou expozicí. Cestou přes Pavlov odbočuje stezka přes kopce do Mikulova, v jehož zámku sídlí regionální muzeum s velkou vinařskou expozicí.
Vinařská stezka pokračuje přes Milovice a Bulhary a míří protipovodňovou hrází Dyje k jednomu z nejpříjemnějších úseků. Jízda lužním lesem podél Zámecké Dyje nadchne vskutku každého. V Lednici vyvede cyklisty cesta hned u slavného lednického zámku se stejně slavným parkem a minaretem. Po jejich prohlídce můžete již nerušeně vnímat cestu jádrem unikátního Lednicko-valtického areálu zapsaného v seznamu UNESCO.
Mezi vinohrady pokračuje cesta do Valtic, barokní perly jižní Moravy. Pak vás čeká stoupání na Chraštiny, kde trasa u Kolonády na Rajstně dosahuje nejvyššího bodu okruhu. Odsud až do Nového Přerova sleduje stezka takzvanou signálku, vojenskou cestu podél bývalé železné opony.
Jízda tudy je překvapivě pestrá, neboť mokřady s rybníky střídá les i pole. Přes Březí a Dobré Pole vyústí stezka na Přerovském vrchu -jednom z nejhezčích vyhlídkových míst celé trasy. Svahem s vinnými sklepy míří do Nového Přerova. Cílem je obec Ivaň.


Jízda přes slovácké Dolňácko i Horňácko


Na kopcích Strážnicka se vinná réva pěstovala od nepaměti. Region navíc ohraničují z jedné strany svahy Bílých Karpat a z druhé svírá tok řeky Moravy. Vinice jsou vysázeny na těžších jílovitých půdách a právě ty dodávají jejich vínu neopakovatelnou příchuť. Nápoj pak vinaři uchovávají ve sklípcích, které tvoří jedinečné historické vinařské areály. Příkladem je památková rezervace lidové architektury Plže v Petrově nebo sklepy Pod Starou horou v Blatnici.
Strážnická vinařská stezka má 101 km a je značena modře podle ultramarínové modré barvy, která se objevuje na místních krojích. Tvoří ji strážnická a blatnická část. Ve strážnické je důležitým centrem vinařství areál Plže v Petrově, v blatnické zase areál Pod Starou horou v Blatnici.
Jižní část stezky začíná v Sudoměřicích, kde je hraniční přechod na Slovensko. V obci se nachází areál sklepů Starý potok s přírodním amfiteátrem. Z vesnice vede trasa po silnici do Petrova, kde míjí areál vinných sklepů Plže a kostel sv. Václava. Silnice podél železnice směřuje do Strážnice, odkud má stezka dvě odbočky. Ta do Vnorova vede po silnici na Žeraviny a dál do Veselí nad Moravou. Odbočka do Radějova míří do podhorské bělokarpatské vesnice a pokračuje do rekreační oblasti Tvarožná Lhota. Tady se cyklisté mohou osvěžit v přírodní nádrži.
Pak vás čeká tvrdá zkouška: krátké, ale prudké stoupání do sedla pod rozhlednou Travičná s jedinečnými výhledy na Bílé Karpaty i Dolnomoravský úval. Následuje sjezd do Tvarožné Lhoty. Stezka poté odbočuje doprava do Kněždubu s pseudogotickým kostelem a návsí s malebnými domky lidové architektury.
Pokračovat můžete po rovině přes vesnice slováckého Dolňácka Hroznovou Lhotu a Tasov a dál přes Lipov a Louku, obce pro změnu slováckého Horňácka. Strážnická stezka končí v Blatnici pod Sv. Antonínkem. Pokud dojedete do cíle, potěší vás tu poutní kaple a památková rezervace vinných sklepů.