Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

akce a novinky

Vinici Šobes navrhneme na zápis do UNESCO

Rozhovor

Až třetina turistů jezdí na Znojemsko kvůli vínu. Šéf jednoho z největších moravských vinařství Pavel Vajčner stál u nápadu vozit lidi od sklepa do sklepa a nechávat je ochutnávat vybrané vzorky. I díky tomu má dnes Znovín spoustu zákazníků, kteří si od něj vína kupují přímo.

- Před šestnácti lety jste poprvé přišli s akcí putování po sklepech, postupně jste ji rozšířili i na jarní akci po vinicích. Vyplácí se vám akce, kde tisíce lidí ochutnávají zdarma vaše vzorky?

Vyplácí, je to pro nás dobrá forma marketingu. Byli jsme v Česku s tímto nápadem první a to nám pomohlo vybudovat si tak silnou základnu soukromých individuálních zákazníků. Daří se nám tím navíc získávat nové lidi.

- Je větší zájem o podzimní akce po sklepech, nebo naopak putování po vinicích?

Více lidí s námi jezdí po sklepech, to je asi sedm tisíc na jeden cyklus, na vinice jezdí zhruba o tisíc lidí méně. Těžko říct, čím to je, možná lidem vyhovuje, že na podzim nemusí tolik chodit.

- Kolik procent vám už individuální zákazníci tvoří?

V tržbách je to zhruba třicet procent, v objemu podle litrů je to méně. Je to tím, že tito zákazníci si kupují lepší a dražší vína, která u nás ochutnají. Nikdo z vinařů u nás nemá tolik podchycených zákazníků, máme největší e-shop na víno. Měli jsme velkou výhodu, že jsme s tímto začali dříve než ostatní.

- Kdo jsou další zákazníci?

Zhruba 40 procent jsou gastronomická zařízení, dalších třicet procent jsou řetězce. Rádi bychom zvýšili počet individuálních zákazníků až k padesáti procentům. Získávat nové je ale čím dál těžší, konkurence houstne. Prodejům v řetězcích se ale nevyhneme, i když tlak na cenu je tam extrémní.

- Na Znojemsku jste prakticky rozjížděli program vinařské turistiky, máte nějaký odhad, kolik lidí jezdí do Znojma za vínem?

Myslím, že třetina lidí, kteří na Znojemsku přespí, sem jezdí za vínem. Vidíme, že zájem dlouhodobě roste, to sledujeme například i na spojení vína s aktivní turistikou nebo jízdou na kolech podle zájmu o vína na ochutnávkových stáncích, které máme.

- Letos jste skončili s vratnými lahvemi, proč?

Byl to příliš nákladný systém na udržování, navíc prodeje litrových lahví začaly dost klesat. Vytlačilo je sudové víno, to se začalo prodávat všude možně. Najednou je na čerpacích stanicích, v trafikách. Není to vůbec pod kontrolou, co se tam prodává, s tím nemůžeme soupeřit. Prodáváme ho také, ale je to pro nás okrajový sortiment. Myslím, že stát by měl toto více řešit. Chceme jít cestou zaměření se hlavně na kvalitnější vína. To ale neznamená, že budeme prodávat jen lahve za dvě stě korun a více, zajímá nás hlavně segment v ceně 100 až 150 korun. Myslím, že je nesmysl prodávat u nás vína nad tři sta korun, někteří vinaři to přehánějí.

- Nepomáhají tomu i spousty různých vinařských soutěží a výstav? K čemu vlastně jsou?

Je to pro nás dobré pro porovnání se s konkurencí. Ale souhlasím, že zejména u nás je už převýstavováno, a proto se snažíme hlásit se hlavně do těch zahraničních.

- V posledních letech jste šli cestou nákupu dalších vinic, počítáte s tím, že budete jednou mít sto procent hroznů z vašich vinic?

Aktuálně máme podíl zhruba dvě třetiny naše a zbytek od pěstitelů, s kterými máme dlouhodobou spolupráci. Myslím, že na sto procent se nikdy nedostaneme. Některé vinice jsou tak dobré, že nebudou nikdy na prodej, ale my bychom o jejich hrozny neradi přišli.

- Měníte nějak při obnově vinic složení odrůd?

Rozhodně zvyšujeme postupně podíl bílých a aromatičtějších vín, modré odrůdy zatím tvoří 28 procent, ale jejich podíl bude postupně klesat. Ale nechceme s červenými skončit. Předpovídat, co se bude pít za pár let, je těžké. Před lety jsem byl velkým odpůrcem toho, aby se u nás vysazovaly například cabernety, dnes jsem za ně velmi rád.

- Profilujete se jako vinař ze znojemské oblasti, přesto jste loni koupili vinice na Hustopečsku. Jak to zapadá do vaší strategie?

Mají tam velmi dobré vlašské ryzlinky a frankovky, na ty nemáme na Znojemsku podmínky. Dobře tak do našeho portfolia zapadly.

- Hustopečské vinice jsou jedním z mála majetků, který Andrej Babiš prodával. Většinou to bývá naopak, nakupuje. Čím to?

Vinice byly pro něj novým byznysem, který koupil s celým Agrotecem (od něj Znovín vinice kupoval, pozn. redakce). Víno není globální produkt, zkoušela v tom podnikat kdysi i Coca-Cola – a také si na tom vylámala zuby.

- Pravidelně ožívá i myšlenka na zavedení spotřební daně na víno. Proč se jí vinaři tak brání, když pivovary ji platit musí?

Pivovary mají výhodu, mohou exportovat, české pivo je známé. My víno moc vyvážet nemůžeme. Většina vinařských států daň nemá, nebo je minimální: třeba v Rakousku je jen na šumivá vína, ve Francii je to zhruba koruna na lahev. U nás se mluví o deseti korunách, to by mělo na prodeje devastační účinky.

- Začali jste prodávat lahve se šroubovacím uzávěrem. V cizině jsou běžné, u nás ne. Chcete je rozšířit?

Nabízíme je jen z praktických důvodů u vín pro restaurace. Myslím, že na šroubování u nás ještě není doba. Stejně tak se obávám, že na trhu u nás není místo pro velká balení bag-in boxů. Lidé si myslí, že v nich jsou nekvalitní vína, i to tak není.

- Chcete navrhnout vinici Šobes do seznamu UNESCO, není to jen marketing?

Každá vinařská země má jednu až dvě viniční tratě v UNESCO. V Česku není žádná. A která jiná trať by měla kandidovat?

Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum vydání: 4.8.2014

Hlasování o nejlepší TOP vinařský cíl bylo zahájeno!

1. 6. 2018 13:08, Pro vin. turisty

Již pošesté mají možnost milovníci vína a vinařské turistiky zvolit nejlepší TOP vinařský cíl. Bedekr TOP vinařský cíl v současnosti popisuje více než dvě stovky míst – vinných sklepů, vinařství, ...

Vína z Moravy, Vína z Čech