Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

akce a novinky

Hledáš- li poklad na vinici...

Slovácké noviny, 28.12.2005

Hledáš- li poklad na vinici, překopej ji, naroste ti na větvi. Stará lidová moudrost dokládá, jak velikou úctu prokazoval člověk vinné révě.

Prvním vinařem byl praotec Noe. Když zakotvil svoji archu na úpatí hory Ararat, našel mezi lodními trámy pnoucí se rostlinu. Zasadil ji sedmnáctý den sedmého měsíce. Posléze rostlinka vydala plody modročervené barvy a lahodné chuti. Osadil tedy odnožemi svah. První úrodu uložil do kamenného džberu, kde za krátký čas našel bublající šťávu. Ochutnal ji a ještě několikrát, až začal zpívat a blahořečit opojnému nápoji. Archeologické nálezy svědčí o tom, že před šesti tisíci léty se už víno pěstovalo na území dnešního Iráku a Afghánistánu, ale také ve východní Číně. V roce 3500 před naším letopočtem bylo vinařství rozvinuto v Asýrii, Babylonii a Egyptě. Z hieroglyfů se dozvídáme, že lidé tehdy znali už osm druhů vín. Z rozsáhlých vinic v severní Africe se zásluhou Féničanů dostala vinná réva do jižní Francie a Římané ji zase rozšířili do svých kolonií. Keltské vinařství je doloženo z padesátého roku před naším letopočtem z Nussdorfu u Vídně. Na našem území nacházíme v archeologických vykopávkách u Mikulčic, Starých zámků u Líšně a v terasách jižního svahu pražského vrchu vinná semena. O moravském vinařství se dochovaly písemné zprávy v zakládací listině Hradišťského kláštera z roku 1078 a v darovací listině benediktýnskému klášteru knížetem Oldřichem roku 1104. Ve třináctém století jsou zakládány vinice v Podyjí. Vinaři mají také svoje patrony. Snad prvním a dodnes uctívaným je svatý Václav, jenž sám vinici obdělával, hrozny sklízel a lisoval. Na Moravě je ctěn svatý Urban, Bartoloměj a Vavřinec. Také svatý Jan Evangelista, kterému byl podán v číši vína jed, ale pro jeho svatost na něj neúčinkoval. Na svátek sv. Jana, den po svatém Štěpánu o Vánocích, se na tuto počest světí víno v Moravské Nové Vsi, Bořeticích a dnes už na mnoha jiných vinařských místech a obcích. Není proto divu, že víno je opředeno mnoha lidovými pranostikami, podle kterých se zase zpětně, při pěstování vína, vinaři řídí. Mnoho pověstí nám také vypráví o původu vína. Jedna ze starého Řecka praví, jak Titáni rozsápali boha vína Dionýsa a bohyně Athéna zachránila jeho ještě tlukoucí srdce. Přehrnula ho zemí a na tom místě vyrostl keř vinné révy, který neměl nikdy vyhynout. Ze Slovácka známe mnoho verzí o tom, jak chodil Kristus Pán se svatým Petrem po moravské zemi. Chtěl zdejším dobrým pracovitým lidem něco zanechat, tak zabodl svoji hůl do země, která hned vyrašila a co nevidět se na ní objevilo ovoce, mimo jiného i vinné hrozny. Kristus Pán prý pro zdraví podobným způsobem vysadil i švestkový strom a z jeho plodů naučil pálit na Slovácku slivovici. Do ní však čert včaroval divokou moc. Proto se musí pít po kapkách jako lék. Víno bylo za lék považováno už ve velice dávných dobách. Účinek vína i čerstvých hroznů byl v lékařství a léčitelství nejednou prokázán. V židovském Talmudu je víno považováno za první mezi léky. Z nejstarších písemných záznamů víme, že při žaludečních křečích i morových ranách pomáhaly dvě hrsti sušených borůvek vařené v červeném víně a také devětsil, nazývaný koňské kopyto. Matthioli, stejně jako abatyše Hildegarda doporučují víno s levandulí. Plátěný pytlík levandule se maceroval v malém soudku. Tak vznikl lék na mrtvici, neduhy mozku, závratě a sklíčenosti údů. Taktéž fenykl, zvaný vlašský kopr, lze s vínem strojiti pro zostření zraku a zachování zdraví. Starých receptur je velké množství. My si aspoň připijeme pohárkem na zdraví!



Kresba Olgy Vlasákové.

REPRO SN



OLGA VLASÁKOVÁ

Vinařský fond startuje kampaň na podporu párování vína a jídla

13. 9. 2018 06:18, Pro veřejnost

Ve čtvrtek 13. září spustil Vinařský fond vůbec poprvé tematickou kampaň, která si klade za cíl prohloubit u široké veřejnosti vnímání vína a jídla jako přirozené kombinace. Kampaň se bude v průb ...

Vína z Moravy, Vína z Čech