Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

akce a novinky

Bílých suchých vín z loňské sklizně je málo, jsou ale dobrá

Mladá fronta Dnes

Ročník 2011: hodně cukru a málo kyselin. Dobří vinaři si s ním však poradili. Potvrdil to test, v němž se potkalo 19 bílých vín.

Sladký ročník. Tak bude nejspíš charakterizován ročník 2011 v historických vinařských záznamech. Hrozny krásně vyzrály do vysoké cukernatosti, o to méně se v nich urodilo kyselin. Důsledek? Na trhu najdete spoustu vín s vysokým obsahem zbytkového cukru – polosuchá a polosladká, ale těch skutečně suchých je pomálu. Vinaři tvrdí, že jen plní přání zákazníků, kteří si sladká vína oblíbili.

V přesvědčení, že víno s 20 gramy cukru nemůže v horkém létě osvěžit, jsme se rozhodli pro test bílých suchých vín nearomatických odrůd. Abychom zjistili, jaká jsou.

Ukázalo se, že největší problém je vůbec suchá vína sehnat. Ročník 2011 jich skutečně moc nenabízí. Ta, jež jsou na trhu, nejsou však vůbec špatná. Aspoň takové jsou výsledky testu 19 bílých tuzemských vín v kategorii zemských vín a přívlastkových vín s nižšími přívlastky – kabinetní nebo pozdní sběr.

Vína, která sedmičlenná porota odborníků ve Valticích ochutnala, byla až na výjimky většinou svěží a příjemně pitelná.



Dobré vysvědčení pro dobré vinaře



Potvrdilo se tak, že dobří vinaři si dokážou poradit i s nepříznivou kombinací vysokých cukrů, nízkých kyselin a malého množství aromatických látek. "O ročníku 2011 tvrdí mnozí, že nestojí za nic. Není to pravda. Tomu, kdo si dal pozor na režim kyselin, vyšel i tento ročník jako nadprůměrný," říká předseda poroty Fedor Malík a dodává: "Kdo ale čekal v duchu německého stylu ‚čím sladší, tím lepší‘, udělal špatně, protože mu padly kyseliny a víno ztratilo harmonii. Vína jsou pak alkoholická, štiplavá a fádní, protože mají málo ovocnosti a méně aromatických látek."



Znovu objevená rulanda



Vítězem testu se stal Pinot blanc pozdní sběr z vinařství Kořínek ze Znojemska. Stříbrnou medaili, která náleží vynikajícím vínům, si vybojovala ještě další tři: Veltlínské zelené Arte Vini Green, Ryzlink rýnský od Balouna a Neuburské z vinařství Sedlák.

Ze čtyř odrůd, které jsme vybrali do testu, nejlépe dopadlo rulandské bílé (pinot blanc). "U müllerek jsme nemohli čekat kdovíjaké zázraky, rýňáky ještě neměly být v lahvi – s výjimkou jednoho si všechny mohly ještě alespoň půl roku poležet v sudu, od veltlínů jsem čekal víc. Takže nelépe z toho vyšla rulanda bílá," konstatoval po testu Fedor Malík. "Odrůda, která na Moravě i na Slovensku vychází vítězně z mnoha soutěží, přitom jsme ji dlouho zanedbávali. Všichni chtěli jen chardonnay a o rulandu nebyl zájem. Dnes se ale ukazuje, že je to univerzálůní, plastická a velmi inteligentní odrůda."



Zemská vína mohou překvapit



Test také potvrdil, že kvalitní mohou být i vína nižších jakostních tříd, třeba zemská vína. "Myslím, že tato kategorie může být pro zákazníka atraktivní i proto, že ho nebude tolik bolet, když se spálí, protože víno není takové, jaké si představoval," říká jeden z porotců Martin Křístek. "Stejně tak může šlápnout vedle u výběru z hroznů, ale ty jsou cenově úplně někde jinde. U zemských vín bývá poměr kvalita – cena často překvapivě příjemný."



Zemské víno * Kategorie vína je ve vinařském zákoně od roku 2004, na trhu se ale objevuje teprve v poslední době. * Může být moravské zemské (hrozny mohou pocházet z celé vinařské oblasti Morava) nebo české zemské víno (hrozny pocházejí z celé vinařské oblasti Čechy). * Cukernatost hroznů nejméně 14 stupňů moštoměru. * Na rozdíl od přívlastkových zemské víno nepodléhá povinnosti zatřiďování hroznů a hektarový výnos není omezen.