Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

akce a novinky

Salon vín v březnu přesuneme do Prahy

Nový život, 4.3.2010

Valtice - Ministr zemědělství, jihomoravský hejtman a hlavně osmačtyřicet vyvolených vinařů a vinařství. Ti všichni v pátek v podzemí valtického zámku uvedli do života novou degustační expozici se stovkou nejlepších vín České republiky. Pro veřejnost se v pořadí už desátý Salon vín poprvé otevřel v sobotu dopoledne. Velký zájem milovníků vín potěšil i hlavního sommeliera Národního vinařského centra Marka Babisze.

Povězte, jaký je letošní Salon vín?



Je vněm spousta nádherných vín. Převládá ročník 2008. Mile nás překvapilo, že se do popředí dostala růžová vína. Zatímco v loňské kolekci bylo jen jedno jediné, letos jsou zastoupena hned tři a také jeden klaret. V novém salonu je padesát vín suchých, deset polosuchých, dvanáct vyloženě sladkých a osmadvacet polosladkých. To je zhruba stejné jako v minulých letech. Když je dobrý ročník, je více vín se zbytkovým cukrem, a do salonu se proto dostávají právě takové pozdní sběry a výběry. V horších letech se zase objevuje více suchých vín. Já věřím, že si letos každý najde to svoje.



A co odrůdy? Najdou se vedle těch tradičních i takové, které jsou v salonu poprvé?



Ano, poprvé se letos do nejlepší stovky dostal Alibernet. A například Laurot od Miloše Michlovského je zpátky po dvou letech. V kolekci jsou také odrůdy, které jsou na trhu zastoupené jen okrajově, jako třeba Irsai Oliver. Převažují ale ty tradiční. V letošním salonu je krásná sestava Ryzlinků vlašských i rýnských, Sauvignonů a dalších zavedených odrůd.



Jak je to s vinařstvími? Vytvořil už se klub vyvolených, nebo umějí zamíchat kartami i malí vinaři?



Silné zastoupení mají znovu tradiční výrobci, kteří v salonu nechybějí od prvního ročníku, jako třeba Vinselekt Michlovský, Vinné sklepy Valtice nebo Znovín. Současně ale uspěla i řada malých vinařů, kteří se hlásili poprvé. Třeba Josef Uher z Lanžhota dostal do letošní kolekce ze tří vín dva vzorky, což je krásný úspěch. Jiří Baláž z Dolních Dunajovic má v salonu moc pěkný Ryzlink vlašský. Šanci tedy určitě mají i malí vinaři, kteří vyrobí méně než deset tisíc lahví vína.



Je letošní salon v něčem výjimečný?



Jednak tím, že se poprvé hodnotilo přes počítačový systém, který eliminuje veškeré chyby při přepisování. Degustátoři díky němu navíc mají důležitou zpětnou vazbu. Poměrně zásadní změnou je také dvoukolový systém výběru. Z pěti set dvaceti vzorků nejprve degustátoři vybrali dvě stě vín do druhého kola. Vlastně takové dva salony. Teprve potom seřadili anonymně třeba všechny postupující müllerky, ze kterých pak vybrali jen nejlepší dvě.



Znamená to, že dvoukolový systém má napomoci také větší odrůdové pestrosti salonu?



To ani ne. Klíč, který sleduje tento cíl, existuje už delší dobu. Funguje to tak, že patnáct odrůd s největším zastoupením ve výsadbě má automaticky po dvou nominacích. Dalších patnáct odrůd v pořadí má pak zaručenu jednu nominaci. Dále se vybírají dva nejlepší sekty, jedno růžové víno a dvanáct přírodně sladkých. A teprve pak přijdou na řadu vína do stovky na základě absolutního bodového ohodnocení, ovšem kromě sladkých vín a sektů. Takže třeba další čtyři Ryzlinky vlašské se do salonu dostanou na základě bodů.



Proč tedy dvoukolové hodnocení?



Aby se opravdu vybrala stovka nejlepších vín. Mezi prvními dvěma vzorky jedné odrůdy a třetím či čtvrtým v pořadí totiž nebývá rozdíl v kvalitě obvykle příliš velký. Roli mohou hrát jemné nuance. Proto jsme zdvojnásobili výběr. Je to ještě jemnější síto a eliminace chyb. Třeba ze čtyřiceti Chardonnay postoupí do druhého kola osm, deset. A z těch už se dají mnohem lépe vybrat dvě nejlepší. Ze čtyřiceti je to o dost složitější.



Myslíte si, že za deset let existence už se Salon vín dostatečně dostal do povědomí lidí?



Myslím, že ano. I když já bych správně neměl být spokojený nikdy, návštěvnost by totiž mohla být vždycky vyšší. Snažíme se salon maximálně propagovat, nicméně stále se objevují lidé, kteří o něm slyší poprvé. Ti, co mají rádi víno, ale už o Salonu vín obvykle vědí. Teď je třeba oslovit i ty ostatní. Mimochodem šestnáctého a sedmnáctého března se salon při příležitosti vyhlašování Vinařství roku poprvé přesune na dva dny do Prahy. Ne všichni chtějí jet na Moravu, tak ho přijedeme do hlavního města představit.



Očekáváte letos ve Valticích další nárůst návštěvnosti?



Věřím, že ano. Snažíme se držet kvalitu vín a stále zlepšovat služby. V průběhu roku děláme doplňkové ochutnávky vín, například růžových nebo oceněných v zahraničí. Cíl je jediný - aby se návštěvníci vraceli a třeba přivedli i někoho nového. Loni přišlo do salonu ochutnat vína jedenáct tisíc platících návštěvníků, což znamená zhruba desetiprocentní nárůst. Kdyby se nám něco podobného podařilo i letos, budeme spokojení. A to ještě degustační expozicí projde ročně dalších devět, deset tisíc neplatících lidí, kteří se jen podívají a třeba si koupí nějakou láhev.



Na kolik přijde víno, které se dostaně mezi sto nejlepších v republice?



Ceny vín z nové kolekce se pohybují od devětadevadesáti korun za láhev až po tisíc padesát korun. Spousta vín, minimálně třicet, se vejde do dvou stovek. Není to tedy o tom, že vína ze salonu stojí hodně. I velmi dobré víno může být cenově dostupné.



Naučili se do Salonu vín chodit i lidé z Břeclavska?



Tady spíše platí přísloví, že kovářova kobyla chodí bosa. Většina lidí z˙okolí má víno doma, k˙nám jezdí spíše zájemci ze vzdálenějších míst. Setkal jsem se třeba s lidmi z Lednice, kteří tady nebyli nikdy. Ale to je asi normální, já jsem také byl na lodičkách v parku poprvé teprve loni. Vinaři a členové zahrádkářských svazů si sem ale cestu nacházejí. Jezdit se k˙nám naučily také mnohé firmy, když třeba mají návštěvu a chtějí se pochlubit vínem.



Co nového jste letos pro návštěvníky připravili?



Novinkou je VIP salonek pro kohokoliv, kdo si ho pronajme. Vznikl v prostorech upravených z protiatomového krytu. Jsou tam dokonce nápisy z druhé světové války napsané azbukou. Vsalonku si lze pronajmout i kóji, nakoupit si v salonu vína a uložit je tam. Patří k˙němu posezení pro dvanáct osob. Mohou si tam v klidu sednout, degustovat a diskutovat.



Některým lidem nevyhovuje otevírací doba, která končí už v šest hodin v podvečer. Proč tak brzo?



Salon vín není klasický sklep, je to degustační expozice, která není příliš vhodná na večerní posezení. My ale téměř nikdy nikoho nevyhazujeme, než lidé podzemí zámku opustí, bývá často i půl sedmé. Vždycky je to na domluvě. Po zavírací době si pak lze prostory pronajmout, a to až do jedenácté hodiny večer.



MICHAL ŠUPÁLEK



Diskutujte na www.breclavskydenik.cz



Foto - PĚTILETKA. Třiatřicetiletý Marek Babisz má v podzemí valtického zámku na starosti už pátý Salon vín České republiky.

Foto - DENÍK/Michal Šupálek

Rulandské bíle ze Zámeckého vinařství Bzenec je nejlepším vínem České republiky pro rok 2019

5. 12. 2018 08:53, Pro veřejnost

Zástupci Národního vinařského centra a hodnotící komise vyhlásili 4. prosince ve Valticích absolutního Šampiona Salonu vín – národní soutěže vín 2019, nejvyšší a největší soutěže vín v České republice ...

Vína z Moravy, Vína z Čech