Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

akce a novinky

Vodu v českém víně nenajdete

Lidové noviny, 13.9.2005

Během posledních patnácti let prošlo české víno velkým vývojem. U kvalitního vína máte záruku, že pochází výhradně z místa, které je uvedeno na etiketě. Takovou jistotu u naprosté většiny potravin nemáte," říká předseda Svazu vinařů České republiky Jiří Sedlo.

LN Už rok a půl se čeští vinaři musejí vyrovnávat s konkurencí EU. Jak si podle vás vedou?

. . . . Většinou každá akce vyvolává reakci opačným směrem, než se systém stabilizuje. Teď se asi nacházíme v období rozkmitání systému, následovat by tedy měla stabilizace. Víno z Moravy a z Čech je minimálně na stejné úrovni jako víno z dovozu - tedy při porovnání ceny a kvality. Řada konzumentů touží poznat vína z dovozu, ale věřím, že v budoucnu nebudou zapomínat ani na tuzemské víno.

LN Daří se prosazovat české víno i za hranicemi?

. . . . Pokud bych měl vyjádřit nárůst objemu vyváženého vína rok po vstupu do unie v porovnání s rokem před vstupem, pak je to 48 procent. Vypadá to sice pěkně, ve skutečnosti se ale stejně jako dříve vyváží zanedbatelné množství vína. Je to logické, protože tuzemskou produkcí jsme schopni pokrýt asi třetinu spotřeby vína u nás, Nemá proto smysl hledat větší odbyt v zahraničí. Rok před vstupem do EU se vyvážela čtyři procenta objemu tuzemského vína, dnes je to šest procent produkce.

LN S jakými problémy se v souvislosti s předpisy unie potýkáte?

. . . . Těm, kteří se vinařstvím živí, vstup do unie nezpůsobil žádné větší problémy, protože na něj byli připraveni. Problém vznikl u drobných vinařů, kteří produkci vína mají jako svého koníčka nebo jako zdroj vedlejších příjmů. Ti se včas nepřipravili, většinou se ani nezajímali o to, co přijde, nebo tomu nevěřili. Takže se nyní hledají možné úlevy ze všeobecně platných předpisů, které by jim zjednodušily existenci. Na objemu produkovaného vína se sice podílí jen deseti procenty, ale jedná se o více než devadesát procent vinařů.

LN Jak je to s kvalitou českého vína oproti době před patnácti lety?

. . . . Během posledních patnácti let prodělalo víno ohromný vývoj. Předtím se vyrábělo masově a výsledný produkt byl prakticky pořád stejný - průměrný. Nový vinařský zákon z roku 2004 nás zavázal produkovat jen "evropská" vína, tedy vína z kontinentu, která jsou svázána řadou tradičních předpisů. Na rozdíl od USA se u nás například nesmí do vína přidávat voda.
Pokračování na straně II

Vodu už v českém víně nenajdete
Dokončení ze strany I
Každé kvalitní víno musí být označeno místem původu. Když si dnes otevřete láhev kvalitního tuzemského vína, máte záruku, že pochází výhradně z místa, které je uvedeno na etiketě. Takovou záruku u naprosté většiny potravin nemáte.

LN Češi holdují spíš pivu. Nebo se nějak změnil jejich přístup k vínu během posledních let?

. . . . Samozřejmě, že ano. Před patnácti lety spotřeboval Čech v průměru dvanáct litrů vína za rok, dnes je to téměř sedmnáct litrů. Předpokládáme další růst spotřeby, protože průměr EU činí 34 litrů a v rámci unie se rozdíly pomalu srovnávají u všeho. Není to tedy naše zásluha, souvisí to s integrací do EU. Evropa a víno jsou totiž ve světě synonyma, stejně jako u nás Morava a víno.

LN Poznají už běžní konzumenti kvalitní víno, anebo jsou stále hlavním kritériem výběru finance, a to i za cenu nízké kvality?

. . . . Podle toho, kdo je považován za běžného konzumenta. Součástí všeobecného přehledu se dnes totiž stává i základní orientace ve vínech. Ovšem něco jiného je vědět a něco jiného pak vynaložit vydělané peníze. Odhaduji, že třetina obyvatel se v nabídce našich vín orientuje. Tím myslím cena versus kvalita. Ale zatím ne všichni si mohou dovolit pravidelně kupovat to, na co mají chuť. Další třetina spotřebitelů se ani nesnaží poznávat kvalitnější vína, protože ví, že je to nad jejich rozpočet. Zůstávají raději u levnějších známek piva. Poslední třetina je vedena jen cenou. U nich naše víno ani nechce získávat body. V této kategorii si konkurují všechny nápoje - víno, pivo i lihoviny v přepočtu na čistý alkohol. Příkladem jsou dovezená krabicová vína, nejlevnější piva prodávaná v akcích v supermarketech a obdoby bývalého rumu. Tím nechci vzbudit dojem, že by tito lidé byli problémoví alkoholici. Chovají se prostě podle velikosti své kapsy a podle svých potřeb. Víno je pro ně nahraditelné anebo se spokojí s tou nejnižší kvalitou, která nepochází z tuzemských vinic.

LN Jak si stojí Češi se svým vztahem k vínu a vědomostmi o něm v porovnání s Evropou?

. . . . Jednoznačně lze dojít k závěru, že čím blíže k západu Evropy anebo k moři - s výjimkou severní Evropy - tím jsou v průměru znalosti o vínu vyšší. A naopak čím dále na východ, tím je to horší. Osobně mne ale šokovalo poznání o znalostech vína u Francouzů v roce 1990. Předtím jsem se z filmů domníval, že každý Francouz rozumí vínu. Když jsem měl ale poprvé možnost strávit ve Francii dovolenou, zjistil jsem, že je tomu úplně jinak, a následujících patnáct let mne v tom utvrdilo.

LN Jak si tedy vedou Češi?

. . . . Domnívám se, že v rámci Evropy jsou znalosti Čechů někde kolem průměru.