Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

akce a novinky

Velikonoční párování

Během Velikonoc každý z nás dodržuje ve větší či menší míře nějaké zvyky, ať už je to koledování, malování kraslic, nebo třeba jen příprava jídel spjatých s tímto svátkem. A právě k velikonočním jídlům se skvěle hodí moravská a česká vína, která ze svátečního oběda nebo večeře vykouzlí ještě o něco příjemnější zážitek.

Škaredá středa

Název Škaredá středa nevznikl jen tak. Měl připomínat Jidášovu zradu, a tedy škaredý skutek. Druhý název Sazometná se používá podle tradice, kdy se v ten den vymetaly saze z komína a probíhal velký úklid. Navíc se říká, že kdo se bude škaredit (mračit) o této středě, ten se bude mračit každou středu v roce. Neškareďme se a udělejme si báječné sladké trhance s jablky, které k tomuto dni patří, a vychutnejme si k nim moravské nebo české víno.

Víno: K velikonočnímu trhanci se hodí sladší bílé víno se zbytkovým cukrem polosladké, popřípadě sladké. Z odrůd Pálavu, Tramín červený nebo Ryzlink vlašský, vše z Mikulovské nebo Znojemské podoblasti v kvalitě výběr z hroznů, výběr z bobulí nebo ledové či slámové víno.

Zelený čtvrtek

Ani Zelený čtvrtek nedostal svůj název nadarmo, v tento den se dle tradic jedly zelené polévky. Tento den byste měli jíst špenát, zelí nebo třeba do pokrmů přidávat čerstvé bylinky či mladé kopřivy. To vše dle tradice právě proto, abyste byli po celý rok zdraví. Možná jste ale nevěděli, že o Zeleném čtvrtku nemáte nic půjčovat a taky byste se neměli s nikým hádat. Za odměnu se vám pak budou po celý rok hádky vyhýbat a cestu si k vám naopak najdou peníze. Pokud máte na zahrádce stromy rodící ovoce, zatřeste s nimi a budete ho mít letos více.

Víno: K zelené špenátové polévce je vhodné bílé nearomatické suché víno. Charakter vína by měl být lehčí se svěží kyselinkou a nižším alkoholem. Z odrůd tedy Veltlínské zelené ze Slovácké podoblasti, Sylvánské zelené nebo Müller Thurgau z Čech, v kvalitě od jakostního vína po pozdní sběr.

Velký pátek

O Velkém pátku se zpravidla držel půst. Staré pověry praví, že měly v tento den velkou moc čarodějnice, a proto je potřeba mít se na pozoru. Na Velký pátek byste neměli péct, prát, zametat, pracovat na zahradě, ale ani půjčovat, darovat či vynášet věci z domu nebo přijímat dary. Abyste byli zdraví po celý rok, měli byste se umýt v potoce. O tomto svátečním dni si ale připomínáme i ty, kteří nejsou mezi námi. I přestože se na Velký pátek dodržuje přísný půst, někde je povolen lehký pokrm z čerstvých ryb. Tam, kde si nemohli dovolit rybí maso, pekli bramborové těsto ve formě ryby. V některých rodinách se připravovala hustá polévka z kysaného zelí a brambor. Jinde špenát, hrách, jáhly nebo sladké knedlíky se sušeným ovocem.

Víno: K sladkovodním rybám se obecně hodí bílá nebo růžová vína. Z odrůd jsou to především Ryzlink vlašský, například z Pálavy, nebo kořenité Veltlínské zelené ze Znojemska. Víno by mělo být plnější s alkoholem do 13,00 obj. %.

Bílá sobota

Přípravy na samotné Velikonoce probíhaly právě v sobotu. Uklízelo se, peklo se slavnostní pečivo a barvila se vajíčka. Právě kraslice jsou nejtypičtějším symbolem těchto jarních svátků a jsou znamením nového života, znovuzrození. O Bílé sobotě, ráno ještě před východem slunce, bylo nutné důkladně vymést smetí, a to nejlépe novým koštětem. Věřilo se, že díky tomu se domu vyhne hmyz. S tímto dnem se pojí i zvyk zamilovaných – chodníčky lásky. Mladí chlapci malovali či vysypávali pískem chodníček, který vedl k domu jejich milé. A hlavně o Bílé sobotě byl ten nejvyšší čas vypravit se pro vrbové proutí. Na slavnostních stolech se postupně začaly objevovat dobroty jako mazance a beránci. Připravovaly se lehké jarní polévky a dovoleny byly už i klobásky a nádivky.

Víno: K sladkému velikonočnímu pečivu je opět vhodné polosladké bílé víno. Z odrůd to jsou odrůdy z řady pinotů jako Rulandské bílé a Rulandské šedé ze Slovácké či Velkopavlovické podoblasti.

Velikonoční neděle

Největším křesťanským svátkem je Velikonoční neděle. V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých a křesťané oslavují příchod Pána. Na Boží hod se provádělo svěcení vína a velikonočních pokrmů, jako je beránek, mazanec nebo chléb. Na slavnostně prostřených stolech nesmělo chybět jehněčí, kůzlečí či telecí maso. Vysvěcené pokrmy si pak rozdělila celá rodina. Každá návštěva dostala kousek. V tento den se pokračovalo pečením sladkých buchet a beránka jako symbolu nevinnosti, upřímnosti a cti. Ten, kdo si nemohl dřív dovolit mladé jehněčí, aspoň upekl klasického beránka, jak ho známe dnes.

Víno: K jehněčímu je ideální moravské červené víno z podoblastí Velkopavlovické nebo Mikulovské. Lepší jsou odrůdy výraznější a kořenitější, například Frankovka nebo Cabernet Sauvignon z ročníků 2015 a spíše starších v kvalitě pozdní sběr nebo výběr z hroznů.

Velikonoční pondělí

Mrskut, mrskačka, pomlázka je znamením Velikonočního pondělí. Pomlázka jako taková je symbolem svátků jara, protože je splétána z mladých vrbových proutků. Tento den je také svátkem koledování a soutěžení, kdo vykoleduje nejvíce vajíček. Vajíčka jsou symbolem nového života a znovuzrození. Chlapci jsou jimi obdarováváni při koledování. Vejce se pak upravují na různé způsoby – smažená, plněná, přidávají se do omáček nebo se z nich připravují pomazánky.

Víno: Není vůbec jednoduché snoubit vejce a víno, za zkoušku ale určitě stojí kombinace se sekty s označením brut nebo hutné, plné a vyzrálé Chardonnay v kvalitě výběr z hroznů.