Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

Znojemsko video blog cyklostezky

Ekologie, krása a zákony

ekolog zakonyV poslední době jsme stále častěji nedobrovolnými svědky rozvoje měst a vesnic, který s sebou přináší ztrátu něčeho, co nelze přesně popsat, uchopit ani definovat: ztrátu po staletí kultivované harmonie mezi člověkem a přírodou. Člověk od starověku klade na krajinu určité požadavky (minimálně aby jej uživila) a přírodní podmínky to buď umožňují, nebo ne. Pokud požadavky člověka překračují rámec trvalých ekologických podmínek, pak člověk omezuje svoji expanzi a jeho obec přestane růst. Pokud je rozumný. Nebo se bláhově pokouší přírodní podmínky změnit.

Málokterá kulturní rostlina je tak citlivá na tuto harmonii jako réva vinná. A málokterá se stala tak významným fenoménem krajinného rázu jako ona. Ostatně není pouze znakem krajinného rázu - formovala kultovní, náboženské a kulturní obřady i obyčeje lidí od pradávna. Vinohradnictví a víno nepředstavovaly jen významnou hybnou sílu ekonomiky a obchodu, ale i folklorní a slohotvorný impulz pro příslušnou oblast. Tím se réva vinná stává důležitou součástí genia loci, tedy "ducha místa", který dává městu nebo obci jedinečnou identitu a právo nazývat se "domovem".

 

Vinařské umění se stalo součástí historie, horní právo ukazuje stav a vyspělost středověkého zákonodárství v Českých zemích a na Moravě, viniční tratě formovaly krajinný obraz jižanského venkova.

Každý skutečně vnímavý člověk podvědomě směřuje do krajů, kde dozrává víno. Tento výrok je připisován různým autorům, ale i bez znalosti toho pravého si dokážeme představit krajinu plnou slunce a prudkých barev, bzučícího hmyzu a letní ospalé malátnosti. "Hlteček" vína z chladného kamenného džbánku vždycky bude patřit k obrazu této krajiny, stejně jako tvar, velikost a prostorové uspořádání viničních tratí. Vinohrad je pozdravem z Panonie, krajiny teplomilných doubrav, a ze Středozemí, kde nahé nymfy nabízejí z dlaní víno žíznivým poutníkům.

Ochrana krajinného rázu ovšem už dávno není jen staromilskou zábavou romantických snílků. Zákon o ochraně přírody a krajiny definuje krajinný ráz jako přírodní, kulturní a historickou charakteristiku území. Horenské právo a pěstování révy na viničních horách bezpochyby do stanoveného předmětu ochrany patří. Zákon současně ukládá všem vlastníkům a uživatelům pozemků pečovat o ochranu estetických a přírodních hodnot území, kulturní dominanty krajiny, harmonické měřítko a vztahy v širších krajinných souvislostech.

Vinohrady vzhledem k své poloze na úbočí viničních hor patří i z hlediska estetického mezi nejpůsobivější kulturní dominanty. Komu se nezatají dech při pohledu do drátěnky, na jejímž konci se ukládá za horou slunce?

Ale sebelepší zákon nepostihne iracionální přitažlivost krajiny, v níž dozrává víno. Hlad po kráse a rytmus věčného mysteria přírody nás nepřestane nikdy vábit - víno lépe než každý jiný dar přírody umožňuje kontakt s její logikou. Důvod a smysl některých dějů nám často uniká, stejně jako způsob jejich provádění. Jen jejich výsledky nám dovoluje ze sklenky vína zkoumat. Člověk se ovšem musí umět ztišit, uklidnit všechny vzruchy, brumy, šumy a ruchy a zaposlouchat se do sebe a do svých blízkých. Pak uvidí i svět kolem sebe jinak než jen očima svých okamžitých potřeb.

Převzato z: Réva a víno v Čechách a na Moravě, © V. Kraus a kol. © RADIX, spol. s r.o.