Menu

Vína z Moravy, Vína z Čech

Slavnosti vinobraní

Vinařské akce
a slavnosti 2016

 KALENDÁŘ AKCÍ

Vinařská oblast Morava

Vinařská oblast MORAVA má výborné předpoklady pro výrobu vína. Vznikají zde skvělá bílá vína se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti doplňující minerálnost a látkovou plnost, kterou réva čerpá ze zdejších úrodných půd. Souhru vůní a chutí pak podtrhují svěží kyseliny.

 VÍCE O VINAŘSKÉ OBLASTI

Image Map

Vinařská oblast Čechy

Vinařská oblast ČECHY patří k nejsevernějším výspám evropského vinohradnictví. Praha leží na 50° severní šířky stejně jako Wiesbaden v Porýní. Největšího rozvoje dosáhlo české vinařství za vlády Rudolfa II., kdy bylo v Čechách kolem 3500 ha vinic. Tehdy bylo nejvíce vinic v Praze a okolí, v Mělníku, Litoměřicích, Mostě a v Lounech.

 VÍCE O VINAŘSKÉ OBLASTI

Úvod a legislativní rámec

Víno patří k několika zemědělským komoditám od pradávna značně regulovaných. Důvodem je vysoká pracnost, a tím i jeho cena. Kvůli tomu se od dávnověku padělalo. A protože panovník chtěl mít ve své zemi pořádek, aby nepřicházel o své příjmy, začaly vznikat vinařské předpisy.

Rozdělení vín - Úvod

Rozdělení vín dle barvy vína

Bílé víno - bílé nebo červené hrozny révy vinné, popř. i z modré, bez nakvášení. Růžové víno - modré hrozny, krátké nakvášení, nebo ze směsi bílých, modrýcha popř. i červených hroznů. Červené víno - modré hrozny, nakvášení nebo zpracování v kvasících tancích.

Rozdělení vín - Dle barvy

Tichá vína

Jedná se o nejběžnější kategorii vín, kterou v jednoduchosti poznáme, jak už název napovídá, podle toho, že jsou to vína tichá, klidná, tedy nešumí.

types-of-wine-ticha

Šumivá a perlivá vína

Šumivé víno se získává prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením hroznového moštu nebo vína. Vína jen v případě, že jde o víno z EU nebo dovezené víno ze třetích zemí uvedených na seznamu Evropských společenství.

Rozdělení vín - Šumivá

Likérová vína

Je definováno v příloze I nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 jako výrobek, který vykazuje skutečný obsah alkoholu 15 až 22 % obj. a celkový obsah alkoholu nejméně 17,5 % obj.

Rozdělení vín - Likérová

Svatomartinské víno

Svatomartinská vína jsou první vína ročníku, se kterým si podle tradice můžete přiťuknout na sv. Martina 11. listopadu. Jedná se o vína svěží a ovocitá, která sice zrála pouhých pár týdnů, ale za tuto dobu už stačila získat svůj osobitý charakter.

Rozdělení vín - Svatomartinské

Burčák

V českých zemích, ale např. i v sousedním Rakousku či Slovensku, je u spotřebitelů v době vinobraní oblíbena konzumace částečně zkvašeného hroznového moštu.

Rozdělení vín - Burčák

Některé další důležité termíny u označování vín

Vinařský zákon, resp. jeho prováděcí vyhláška definuje některé další pojmy pro označování vín.

Rozdělení vín - Další

Agni

Zápis do Státní odrůdové knihy 2001.

Alibernet

(barvířka, 0,08 % plochy vinic ČR)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1975

André

(1,5 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1980

Ariana

Zápis do Státní odrůdové knihy 2001

Cabernet Moravia

(0,8 % plochy vinic ČR)
Zápis do Státní odrůdové knihy 2001

Cabernet Sauvignon

(1,3 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1980

Domina

Zápis do Státní odrůdové knihy 2004

Dornfelder

Zápis do Státní odrůdové knihy 2004

Frankovka

Synonymum: Lemberger, Blaufränkisch, Kékfrankos
(7 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Laurot

Zápis do Státní odrůdové knihy 2004

Merlot

Zápis do Státní odrůdové knihy 2001

Modrý Portugal

Synonymum: Blauer Portugieser, Portugieser Blau
(3,9 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Rulandské modré

Synonymum: Pinot Noir
(4 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Neronet

(0,2 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1991

Rubinet

Zápis do Státní odrůdové knihy 2004

Svatovavřinecké

Synonymum: Saint Laurent
(9 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Zweigeltrebe

(4,7 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1980

Sevar

Zápis do Státní odrůdové knihy 2008

Fratava

Zápis do Státní odrůdové knihy 2008

Cerason

Zápis do Státní odrůdové knihy 2008

Kofranka

Zápis do Státní odrůdové knihy 2011

Nativa

Zápis do Státní odrůdové knihy 2010

Blauburger

Zápis do Státní odrůdové knihy 2011

Auxerrois

Zápis do Státní odrůdové knihy 2004

Aurelius

(0,25 % plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1983

Děvín

Zápis do Státní odrůdové knihy 1998

Hibernal

Zápis do Státní odrůdové knihy 2004

Chardonnay

(4 % plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1987

Irsai Oliver

(0,4 % plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1975

Kerner

(0,14 % plochy vinic ČR)
Zápis do Státní odrůdové knihy 2001

Lena

Zápis do Státní odrůdové knihy 2001

Malverina

Zápis do Státní odrůdové knihy 2001

Muškát moravský

Synonymum: MOPR
(1,8 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1987

Muškát Ottonel

Synonymum: Muscat Ottonel
(0,3 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1952

Müller Thurgau

Synonymum: Rivaner
(11,2 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Neuburské

Synonymum: Neuburger
(2,3 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Pálava

(0,6 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1977

Rulandské bílé

Synonymum: Pinot blanc
(5 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Rulandské šedé

Synonymum: Pinot gris
(3,7 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Ryzlink rýnský

Synonymum: Rheinriesling, Riesling
(7 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Ryzlink vlašský

Synonymum: Welschriesling
(8,5 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Sauvignon

Synonymum: Sauvignon blanc
(5 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1952

Sylvánské zelené

Synonymum: Sylvánské, Grüner Silvaner
(0,6 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Tramín červený

Synonymum: Tramín, Gewürztraminer
(3 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Veltlínské červené rané

Synonymum: Malvasier, Malvasia
(1,7 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1952

Veltlínské zelené

Synonymum: Grüner Veltliner
(11 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Veritas

Zápis do Státní odrůdové knihy 2001

Vrboska

Zápis do Státní odrůdové knihy 2004

Rinot

Zápis do Státní odrůdové knihy 2008

Erilon

Zápis do Státní odrůdové knihy 2011

Florianka

Zápis do státní odrůdové knihy 2010.

Savilon

Zápis do Státní odrůdové knihy 2010

Výroba vína

VOC

Vína originální certifikace

Nezaměnitelný charakter a originální chuť vína VOC je odrazem toho nejlepšího, co do sebe mohly vstřebat hrozny odrůd, které jsou typické pro daný region.

Reklamní spot

Play/Pause

DEGUSTACE A SKLADOVÁNÍ

Při jaké teplotě pít víno?

historie

276–282

Probus zrušil zákaz císaře Domitiana z roku 91 po Kr. a nařídil vysazovat vinice v římských koloniích za Alpami.

833–906

Archeologické nálezy vinařských nožů a semen révy potvrzují rozvinuté vinařství slovanského obyvatelstva této středoevropské velmoci.

892

Podle pověsti zaslal moravský kníže Svatopluk českému knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile sud moravského vína k oslavě narození jejich syna Spytihněva.

1057 Darování vinic knížetem Spytihněvem II.

Na rychlé šíření vinic v nejteplejších místech Čech ukazuje darovací listina Spytihněva II. kolegiátnímu kostelu sv. Štěpána v Litoměřicích, kde se uvádějí darované vinice z okolí města a vinaři, kteří mají krásná česká jména: Kozel, Stojan, Zvan, Daleš, Čecen, Dras, Bachuch.

1101 První zmínka o vinicích na Moravě

V zakládací listině kláštera Benediktýnů v Třebíči je zmínka o darování vinic na Moravě.

1195 Premonstráti v Louce u Znojma

Klášter měl velký vliv na zakládání vinic v okolí Znojma v ucelených viničních tratích.

1202 Cisterciáci na Velehradě

Cisterciáci z kláštera na Velehradě u Uherského Hradiště zakládají vinice ve Skoršicích u Hustopečí. V roce 1220 jim patří Přítluky s vinicemi a roku 1227 Kobylí s vinicemi.

1249 Lichtenštejni v Mikulově

S příchodem Lichtenštejnů začíná kolonizace Mikulovska. Bylo vysazeno mnoho vinic v okolí Pálavy.

1251 Cisterciáci v Žernosekách

Smil z Lichtenburka prodává obec Žernoseky cisterciáckému klášteru v Altzelu u Míšně. Cisterciáci založili ve Velkých Žernosekách rozsáhlé vinice a vytesali skalní sklepy. Vyrobené víno vyváželi po Labi do severního Německa, kde měli své kláštery.

1281 Nejstarší text viničního řádu a horenského práva

Text se dochoval pro církevní majetky v okolí Kroměříže.

1309 Horenské právo ve Falkensteinu u Mikulova

Falkenštejnské horenské právo a viniční řád se staly vzorem pro úpravu právních vztahů ve vinařství pro mnohé obce na jižní Moravě. Falkenstein se stává současně nejvyšším odvolacím místem v rozepřích o vinice pro obce, které měly horenské právo falkenštejnské.

1325 Omezení šenku rakouských vín v Brně

Plochy vinic se koncem 13. a počátkem 14. stol. rychle rozrůstaly po celé Moravě. Pro brněnské měšťany, kteří vlastnili vinice nejen v okolí Brna, ale i v Židlochovicích, Hustopečích, v Mikulově i ve Znojmě, byla rakouská vína velkou konkurencí.

1355 Viniční řád pro Moravu a zápis vinic

Moravský markrabě Jan Jindřich vydal vzorový viniční řád pro Moravu a městská rada v Brně vydala nařízení o povinném zápisu vinic měšťanů do berních knih, aby z nich mohly být vybírány městské dávky. Ten, kdo dal vinici zapsat, mohl do Brna dovážet z venkova víno bez dalšího zdanění.

1358 Nařízení o zakládání vinic a viniční řád Karla IV.

Karel IV., král český a císař římský, vydal 16. 2. 1358 nařízení o zakládání vinic pro Prahu a 12. 5. 1358 pro města královská. V nařízení se praví: „Chtějíce z vlastní vůle a naší nekonečné laskavosti, jakož i s pomocí Boží, zlepšiti stav našeho království a všech jeho obyvatel, nařizuji ...

1368 Hustopeče, Mikulov, Znojmo: největší vinařská střediska na Moravě

Hustopeče, které dostaly r. 1362 zvláštní viniční řád, mají v této době již 20 viničních hor. Nejvíce vinic vysadili v moravských střediscích měšťané Brna. Podle soupisů jejich nemovitého vlastnictví měli do r. 1355 ve vinicích 28% majetku, v roce 1477 to bylo 41% a v roce 1509 ještě stále 42%

1370 Zákaz dovozu cizích vín do Čech

K omezení konkurence českým vínům vydává císař Karel IV. dne 9. 1. 1370 zákaz dovozu cizích vín do Čech v období od sv. Havla (16. 10.) do sv. Jiří (24. 4.). V této době se smí šenkovat jen víno české. To vedlo později k přesvědčení, že česká vína se mohou pít jen mladá.

1375 Vývoz znojemských vín

Císař Karel IV. povoluje městu Znojmu vyvážet znojemská vína do Čech, Slezska a Branibor.

1393 Šenk zahraničních vín v Brně

Moravský markrabě Jošt vydal 23. 3. městské radě povolení ke zřízení vlastního šenku, v němž by se směla v době zákazu šenkování zahraničních vín (od sv. Michala do sv. Jiří) nalévat vína vlašská – Malvaz, Romanie, Rivoli – jakož i některá vína rakouská a uherská.

1414 Lichtenštejnský urbář

Nejstarší dochovaný lichtenštejnský urbář uvádí množství vinic v okolí Mikulova a Valtic.

1496 Jednotná odměna za viniční práce

Městské rady všech měst pražských se usnesly, že odměnu za viniční práce bude vždy usazovat jen perkmistr s konšely a ta bude platit pro všechny majitele vinic. Byla to ochrana před přeplácením dělníků v době větší potřeby ruční práce, ale i ochrana viniční čeládky před vydíráním.

1497 Gruntovní knihy perkmistrovské a kontrola jakosti vína

Král Vladislav II. Jagellonský vydává 21. 7. nařízení o povinném zapsání všech vinic do gruntovních knih perkmistrovských podle jednotlivých viničních hor.

1515 Podrobný viniční řád pro Prahu

Celkem 21 základních artykulů obsahuje nový viniční řád pro Prahu, který řeší základní vztahy mezi nákladníky (majiteli) vinic, vinaři (odbornými předními dělníky ...

1539 Žádost o zákaz dovozu moravských vín do Rakouska

Rakouští vinaři požadují na Ferdinandu I., aby zakázal dovoz moravského vína do Rakouska. Moravané se bránili vývozem svých vín do Rakouska velké konkurenci rakouských a uherských vín dovážených na Moravu.

1558 Spis „Vinice v jakém položení býti má"

Pražský učitel Jan Had vydává první česky psaný odborný spis o pěstování révy a výrobě vína. Jsou v něm též popsány tehdy pěstované odrůdy: Vídeňka (Weisser Heunisch), Běl (Gelber Heunisch), Klenice (Goher), Muškate (Muškát bílý) ...

1575 Moravský sněm brání vývoz moravského vína

Moravský sněm musel pohrozit rakouským vinařům nejen zákazem dovozu rakouského vína na Moravu, ale i zákazem transportu rakouských vín přes Moravu, budou-li bránit vývozu moravského vína do Rakous.

1583 Císař Rudolf II. napomíná majitele vinic

Zjišťuje nepořádky v placení zemní daně z vinic (perkrechtu) králi. Perkrecht činil 8 pinet vína z jednoho strychu vinice (15,5 litru vína). Místo vína žádá placení daně v penězích.

1590 Císař Rudolf II. vydává instrukci o vinařství

Instrukce má 36 článků, je velmi podrobná, řeší tehdejší problémy ve vinařství (zejména dovoz cizích vín) a varuje před pančováním českých vín s víny cizími. Císař požaduje „...aby vína byla zachovávána tak, jak byla zrostlá". Kdo neuposlechne, tomu bude narušené víno zkonfiskováno.

1590 Císař Rudolf II. vydává instrukci o vinařství

Instrukce má 36 článků, je velmi podrobná, řeší tehdejší problémy ve vinařství (zejména dovoz cizích vín) a varuje před pančováním českých vín s víny cizími. Císař požaduje „...aby vína byla zachovávána tak, jak byla zrostlá". Kdo neuposlechne, tomu bude narušené víno zkonfiskováno.

1591 Jiřík Gerl z Gerlštejna vydává knihu „Vinitorium"

Ve svém Vinitoriu popisuje pražský matematikus zakládání vinic, pěstování révy, výrobu vína a současně uvádí svůj vynález, tzv. vyzírut na měření objemu vína v neplném sudu.

1595 Vývoz českého vína do Saska

Litoměřické celní rejstříky ukazují na vzestupnou tendenci vývozu českého vína do sousedního Saska. Vývoz roste, protože Rudolf II. opakovaně zakazuje dovážet vína z Litoměřic, Mělníka a Loun do Prahy, kde je nadprodukce vína.

1600 Vývoz moravských vín do Polska

Obliba moravského vína v Polsku stoupá. V r. 1600 bylo na krakovském trhu prodáno 864,5 vědra moravského vína a v r. 1609 již 1431 věder.

1619 První stávka viničních dělníků

Instrukce má 36 článků, je velmi podrobná, řeší tehdejší problémy ve vinařství (zejména dovoz cizích vín) a varuje před pančováním českých vín s víny cizími. Císař požaduje „...aby vína byla zachovávána tak, jak byla zrostlá". Kdo neuposlechne, tomu bude narušené víno zkonfiskováno.

1654 Berní rula

Ve svém Vinitoriu popisuje pražský matematikus zakládání vinic, pěstování révy, výrobu vína a současně uvádí svůj vynález, tzv. vyzírut na měření objemu vína v neplném sudu.

1678 Lánové rejstříky a bonitace vinic

Podle lánových rejstříků bylo na Moravě před třicetiletou válkou 17 701 ha rustikálních vinic a 627 ha vinic dominikálních. Z toho bylo 6788 ha vinic I. bonity, tj. 38,35%, dále 8574 ha vinic II. bonity ...

1748 Obnova vinic na Moravě

Viniční plochy byly do značné míry obnoveny a k uvedenému roku bylo na Moravě opět 16 616 ha vinic a jejich plocha nadále narůstala.

1763 Rakouští vinaři se obávají konkurence moravských vín

Rakouští vinaři požadují na císařovně Marii Terezii, aby omezila plochy vinic na Moravě, neboť jim moravská vína silně konkurují.

1783 a 1784 Patenty císaře Josefa II.

Rakouský císař a král český Josef II. zrušil v roce 1783 všechny viniční řády a působnost místních horenských soudů na Moravě. Současně vydal úřední viniční řád pro Moravu. Císařský patent Josefa II. z roku 1784 povoluje každému prodávat a šenkovat potraviny, víno a ovocný mošt, které sám vyrobí. Tak vznikl i prodej vína „pod víchou".

1784 Jakostní třídy moravských vín

Řehoř Volný rozdělil moravská vína do jakostních tříd: I. třída byla vína ze Sedlce, Mikulova, Popic, Dolních Dunajovic a Velkých Pavlovic. Do II. třídy zařadil vína z Rakvic, Zaječí, Přítluk, Pouzdřan, Věstonic, Velkých Bílovic a Němčiček. Ve III. třídě byla vína z Křepic, Nosislavi, Velkých Němčic, Židlochovic, Dolních Bojanovic a Prušánek.

1837 Plocha moravských vinic klesá

Zatím je na Moravě ještě 15 000 ha vinic, ale jejich plocha nezadržitelně klesá. České vinice ustupují rychleji. Zbývá jich asi 1800 ha.

1848 Ztráta zájmu o víno a vinice

Zrušení roboty a rozpad šlechtických dominií uvolnily pracovní síly v zemědělství. Začal se rozvíjet průmysl. Postupně narůstá průmyslová generace, která dává přednost pivu a kořalce, spotřeba vína prudce klesá. Klesá i konzumace skopového masa a vzrůstá spotřeba vepřového.

1882 Střední vinařská škola v Mělníku

Vlastenecké nadšení proniká do všech odvětví činnosti. Mnozí činitelé se snaží povznést i české a moravské vinařství vyškolením zdatnějších odborníků.

1890 Révokaz na Moravě

První nález kořenové mšice Phylloxera vastatrix (Viteus vitifolii) byl učiněn v Šatově na Znojemsku. V roce 1900 byl révokaz zjištěn v Dolních Dunajovicích, 1901 v Perné a 1902 ve Věstonicích a Bavorech. Pak se již šířil lavinovitě a zachvátil vinice na celé Moravě.

1907 Časopis „Vinařský obzor"

Tento časopis byl v uvedeném roce založen ve Velkých Pavlovicích, prvním redaktorem byl A. Horňanský. Předtím v roce 1905 vznikl „Zemský vinařský spolek pro markrabství moravské".

1930 Nejnižší plocha moravských vinic

Plocha vinic klesla na Moravě na 3870 ha. Do roku 1937 bylo obnovou dosaženo 7000 ha vinic. V roce 1960 bylo stále jen 6781 ha vinic. Teprve následným rozvojem byla během šedesátých a sedmdesátých let zvýšena, v r. 1980 činila celková plocha 14 019 ha.

1965 Obnova vinic s použitím vysokého vedení révy

V druhé polovině šedesátých let nasadila obnova vinic rychlejší tempo a postupně se u větších zemědělských podniků prosadily výsadby s meziřadími širokými 3 m a s vysokým vedením révy podle vzoru rakouského vinaře prof. Lenze Mosera.

1995 Vinařský zákon

V roce 1995 byl vydán zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a následně pak vyhláška ministerstva zemědělství ze dne 16. 8. 1995 č. 189/1995 Sb. s prováděcími ustanoveními uvedeného zákona. V roce 1996 byly zahájeny práce na přípravě nového vinařského zákona.

2004 Vstup České republiky do Evropské unie

Tento časopis byl v uvedeném roce založen ve Velkých Pavlovicích, prvním redaktorem byl A. Horňanský. Předtím v roce 1905 vznikl „Zemský vinařský spolek pro markrabství moravské".