Osobitost vinařské oblasti Morava spočívá v jedinečné pestrosti vín, která je dána rozmanitostí vinorodé krajiny rozprostírající se mezi Znojmem a Uherským Hradištěm, odlišností klimatu jednotlivých vinařských podoblastí a svým terroir – neopakovatelným geniem loci, který vyjadřuje unikátní charakter vinohradů skloubený s tradicí pěstování odrůd a výroby vín z dané vinice pocházejících. Tato nebývalá pestrost se odráží ve variacích chutí a vůní moravských vín, která se od jiných odlišují bohatým spektrem extraktivních látek a harmonickým spojením plné chuti se svěžími kyselinami, které je typické pro moravská bílá vína. Ta červená jsou díky modernímu technologickému zpracování plná a výrazná, v chuti i vůni provázená ovocitými, hebce sametovými tóny. Společným znakem bílých i červených vín je neobyčejně pestrá odrůdová skladba.

Historie vinařství na Moravě

Za zlatý věk moravského vinařství bývá označována doba od 14. do 16. století, kdy vinice obklopovaly řadu měst a klášterů.

Péče o vinohrady a vinné desátky sice byla především doménou klášterů, ale protože dobrá vinice v atraktivní poloze mívala někdy větší cenu než výstavný dům, ukládali bohatí obyvatelé měst svou finanční hotovost často právě do vinohradů. Vznikala současná největší vinařská centra ve Znojmě, Dolních Kounicích, Mikulově, Hustopečích, Strážnici a Blatnici pod svatým Antonínkem. Zkázou pro slibně se rozvíjející moravské vinařství byla třicetiletá válka, při níž zanikla asi polovina vinic. V druhé polovině 17. století se o obnovu válkami zpustlých a zanedbaných vinohradů zasloužili drobní venkovští vinohradníci, avšak celková plocha vinic už nikdy nedosáhla původní velikosti. Na konci 19. století zničily část vinohradů mrazy a houbové choroby, poslední ránu moravským vinicím zasadil révokaz. Škůdce napadající kořeny vinné révy se do českých zemí dostal roku 1890, zachvátil vinice na celé Moravě a většinu během deseti let nenávratně zničil.
Protože jedinou spolehlivou ochranou proti révokazové kalamitě bylo štěpování na odolné odnože, vznikly zemské a státní révové školky. Obnovené moravské vinice postupně dosáhly původní rozlohy. Současné vinařství využívá nejmodernější technologické postupy a orientuje se na produkci jakostních vín, zejména vín s přívlastkem. Vyrábějí se spíše v malých partiích, ale pestré odrůdové skladbě a vysoké kvalitě, která především bílá vína řadí mezi světovou špičku.
Historický vývoj vinařství v datech »»

Fakta

Vinařská oblast Morava zahrnuje asi 96 % ploch registrovaných vinic v České republice, přičemž celková rozloha vinohradů představuje 18 500 hektarů. Tato vinařská oblast má průměrnou roční teplotu 9,42°C, průměr ročních srážek 510 mm a slunce tu svítí průměrně 2 244 hodin za rok. Vinařskou oblast Morava tvoří celkem čtyři podoblasti: Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická a Slovácká. Nejpěstovanější bílé odrůdy jsou: Müller Thurgau 11 %, Veltlínské zelené 11 %, Ryzlink vlašský 8,4 %. Nejrozšířenější červené odrůdy jsou: Svatovavřinecké 9 %, Frankovka 7 %, Rulandské modré 4 %.
Odrůdová skladba vinic »»

---

Vinařskou oblast Morava tvoří čtyři vinařské podoblasti.

Vinařská podoblast Znojemská
Celková výměra: 3 500 ha
Vinařské obce: 91
Vinařské tratě: 224
Synonymem Znojemska je především Veltlínské zelené, dobře se tu daří aromatickým odrůdám Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink rýnský a Pálava. Okolí Dolních Kounic je vyhlášené červenými víny, hlavně Frankovou a Svatovavřineckým.
Co musíte vidět v nejzápadnější vinařské podoblasti Moravy? Třeba vinici Šobes v meandru řeky Dyje.Jedna z nejkvalitnějších evropských vinařských poloh se nachází v národním parku Podyjí. Navštívit musíte také město Znojmo se středověkým 30 km dlouhým podzemním systémem chodeb bývalých vinných sklepů měšťanských domů. Za shlédnutí stojí rozlehlé vinné sklepy v Louckém klášteře nebo romantické zříceniny gotického kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích. Město leží v údolí řeky Jihlavy a v jeho okolí se na rozdíl od zbytku Znojemska pěstují především modré odrůdy, nejvíce Frankovka. »»


Vinařská podoblast Mikulovská
Celková výměra: 4 750 ha
Vinařské obce: 30
Vinařské tratě: 182
V okolí Pálavy se pěstuje Ryzlink vlašský, Rulandské bílé a Chardonnay, daří se tu i odrůdám Müller Thurgau, Neuburské a Sylvánské zelené. Na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné vznikla aromatická odrůda Pálava.
Mikulovská vinařská podoblast nabízí bohatou mozaiku přírodních krás. Již z dálky viditelnou dominantou krajiny je bílý vápencový hřeben Pálavy, vyhlášená oblast pro pěstování vinné révy. Nejznámější jsou Ryzlink vlašský a odrůda Pálava, která vznikla v obci Perná právě na úpatích pálavy. Přírodním klenotem je Lednicko-valtický areál s řadou památek, který je zapsán na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako nejrozsáhlejší umělecky ztvárněná krajina na světě. Při návštěvě Mikulovska nesmíte zapomenout na expozici vinařství s unikátním obřím sudem na zámku v Mikulově a na expozici Salonu vín České republiky ve Valticích. »»


Vinařská podoblast Velkopavlovická
Celková výměra: 5 200 ha
Vinařské obce: 75
Vinařské tratě: 319
Velkopavlovicko je srdcem produkce moravských červených vín, zejména Modrého Portugalu a Frankovky. Bílá vína reprezentuje Veltlínské zelené, Rulandské šedé a hlavně aromatické odrůdy – Tramín červený, Pálava, Muškát Moravský a Müller Thurgau. »»

Velkopavlovická vinařská podoblast leží v centrální část vinařské oblasti Morava. Tuto vinařskou podoblast proslavila nezaměnitelná tělnatá červená vína. Při toulkách tímto vinařským regionem si nenechte ujít prohlídku rozsáhlého sklepení v Čejkovicích, které tu během 13. století vybudoval řád Templářských rytířů, navštivte vinařskou expozici ve sklepení renesančního domu U Synků v Hustopečích či malebnou sklepní kolonii Pod Strážním kopcem na Vrbici. Pokud máte kromě vína rádi také recesi, nezapomeňte na Svobodnou spolkovou republiku Kraví hora v Bořeticích. »»


Vinařská podoblast Slovácká
Celková výměra: 5 000 ha
Vinařské obce: 115
Vinařské tratě: 406
Daří se tu Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému a Rulandskému šedému, ve šlechtitelské stanici Polešovice vznikla odrůda Muškát Moravský. Modré odrůdy nejčastěji reprezentuje Frankovka, Zweigeltrebe a nová domácí odrůda Cabernet Moravia.
Slovácká vinařská podoblast představuje nejvýchodnější vinařskou podoblast Moravy. Paleta zdejších vín je podobně pestrá jako slovácký folklor, lidové písně, kroje, tance a řemesla. Ve skanzenu ve Strážnici objevíte unikátní soubor vinohradnických staveb, v Mutěnicích zase rozsáhlou kolonii vinných sklepů, jejichž průčelí zdobí lidové malby s pestrými slováckými ornamenty. Nezapomenutelná je prohlídka historických vinných sklepů v Petrově-Plžích či na Staré hoře v Blatnici pod svatým Antonínkem. V Uherském Hradišti se ptejte na Mařatické sklepy. »»