Geologické poměry

O geologických poměrech pojednejme stručně podle studie geologa M. Suka (1995):
Geologický podklad je v českých vinařských oblastech velmi pestrý. Vinice bývaly a mnohde ještě jsou soustředěny hlavně v nejteplejších místech s nízkou nadmořskou výškou v povodí řek Labe, Vltavy, Ohře a Berounky. V okolí Prahy tvoří skalní podklad silurské a zčásti devonské vápence pražské pánve a ordovické jílovité břidlice s vulkanickou příměsí a podřízeně i křídové sedimenty. Silurské vápence jsou většinou velmi čisté se silikátovou příměsí do 10 %, ani dolomity nepřesahují toto procento. Ze stopových prvků obsahují tyto vápence více barya, stroncia a manganu. Severně od Prahy jsou okrajové sedimenty křídové pánve uloženy jako opuky. Paleozoické horniny v jižní části mají zvýšené obsahy bóru. V proterozoiku kolem Troje a Roztok jsou obsahy živin dostatečné včetně stopových prvků, z nichž vyniká hlavně bór.

celý článek »

Minerální podstata vín

Na geologických útvarech docházelo složitými vlivy zvětrávání a působením rostlinného pokryvu i činností člověka k půdotvorným procesům. Na zásobenost půd minerálními látkami má vliv jak horninný podklad vzhledem k tomu, že réva koření do značných hloubek, tak výživa keřů révy usměrňovaná podle potřeb agrotechniky.

celý článek »

Klimatické poměry - Vinařská oblast Morava

I když není průměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce dostatečně spolehlivým ukazatelem očekávané kvality vína, může dát určitý náhled na vývoj letního počasí v jednotlivých ročnících. Za 78 let (1926–2003) byl ve Velkých Pavlovicích ve Šlechtitelské stanici vinařské naměřen jako nejteplejší měsíc 48krát červenec a 30krát byl nejteplejším měsícem srpen.

celý článek »

Charakter a přednosti moravských vín

Výraz terroir může v obecné poloze zahrnovat všeobecné působení prostředí na charakter a typické znaky vín vzniklých v určitém, přírodními podmínkami, odrůdovou skladbou a lidskou činností ohraničeném geografickém prostoru, osídleném obyvatelstvem daných návykových vlastností. Termín „moravská vína“ je pro většinu našeho obyvatelstva termínem důvěrně známým a po staletí užívaným. Neznamenal jen geografické označení původu, ale byl vždy spojován i s charakteristickými znaky vín z území jižní Moravy, zejména vín bílých. K hlavním znakům rozeznatelnosti moravských vín patřily zrale a šťavnatě chutnající kyseliny, bohaté extraktivní látky, jednoznačně a přímočaře sevřená chuť, doprovázená výraznými vůněmi jemných tónů, mezi nimiž nechyběla paleta vůní primárních a ve význačných ročnících kořenitost z vyzrálých, ale nepřezrálých hroznů.

celý článek »